Film režiséra Rolanda Emmericha z roku 2004 líčí katastrofické následky zhroucení oceánského proudění, které vyvolalo nástup doby ledové. Ve skutečnosti by tyto změny nebyly tak rychlé a extrémní, jak je zobrazuje film, vedly by však k citelným změnám podnebí, a to patrně i v našem klimaticky přívětivém evropském vnitrozemí.

Zastavení složité spleti oceánských proudů, nazývaných Atlantická meridionální cirkulace (AMOC), by Evropu včetně české kotliny mohlo ochladit. AMOC je propojena s Golfským proudem, který v Evropě funguje jako ústřední topení a udržuje v ní mírné podnebí. 

Právě takový znepokojivý scénář přitom připouští studie nazvaná „Varování před blížícím se kolapsem atlantické meridionální cirkulace“. Vědci v ní upozorňují, že oceánské proudy rychle slábnou a ztrácejí stabilitu.

Okno se otevře už za dva roky

Na tento trend poukazují už dřívější výzkumy. Autoři nové studie, zveřejněné v úterý časopise Nature Communications, však dospěli k závěru, že kolaps proudů přenášejících mimo jiné chlad a teplo mezi severoatlantickou oblastí a tropy může nastat mnohem dříve, než ukazují dosud publikované modely.

Animace globálního „dopravního pásu“ atlantické cirkulace s povrchovými proudy zobrazenými červeně a hlubinnými proudy modře. | zdroj: NASA/Goddard Space Flight Center Scientific Visualization Studio

Fyzik a klimatolog Peter Ditlevsen z Institutu Nielse Bohra a profesorka statistiky a stochastických modelů Susanne Ditlevsenová z Kodaňské univerzity předpovídají, že AMOC se může zhroutit kdykoli mezi lety 2025 a 2095.

V jejich studii se píše, že AMOC může existovat ve dvou stabilních stavech: silnější, rychlejší, na který se dnes spoléháme, a další, který je mnohem pomalejší a slabší. Předchozí odhady předpovídaly, že proud přejde do svého slabšího režimu někdy v příštím století. Člověkem urychlovaná změna klimatu však může dotlačit AMOC k bodu zlomu dříve.

V současném režimu funguje cirkulace 12 000 let, od poslední doby ledové, kdy zkolabovala.

„Bod zlomu, vzhledem k tomu, že emise skleníkových plynů se globálně nesnižují, je mnohem blíž, než jsme očekávali,“ cituje magazín Live Science profesorku Ditlevsenovou.

„Nepovažuji se za alarmistu, takže mě ten výsledek štve,“ poznamenal Ditlevsen.

Proudy brzdí voda z ledovců

Proudy Atlantského oceánu fungují jako nekonečný globální dopravní pás, který přenáší kyslík, živiny, uhlík a teplo. Teplejší jižní vody, které jsou slanější a hustší, tečou na sever, aby se ochladily a ve vyšších zeměpisných šířkách klesají do hlubin a uvolňují teplo do atmosféry.

Poté, co se potopí a ochladí, jsou zase unášeny na jih. Tam se ohřejí a cyklus se opakuje.

Slaná a hustá mořská voda, která klesá do hlubin, proudění pohání. Sladká a řidší voda z ledovců ho naopak brzdí. | zdroj: Profimedia
Klimatická změna ale oceánské proudy zpomaluje. Příčinou je tání vody z ledovců a dopad roztáté sladké vody na část oblasti, která je nazývána severoatlantický subpolární gyr, což je klíčová složka atlantické cirkulace. Sladká voda z ledovců není tak hustá, proto k mořskému dnu neklesá.

Zmíněná „brzda“ je silnější, než ukazovala většina dřívějších klimatických modelů. Proto také AMOC slábne.

Pokud by klima oceánské proudění AMOC „vypnulo“, Golfský proud by oslabil a teploty v Evropě a Severní Americe by podle odhadů vědců mohly klesnout o pět stupňů Celsia.

Sbírali ‚otisky prstů‘

Přímé údaje o síle AMOC jsou zaznamenávány teprve od roku 2004. K analýze změn proudu v delším časovém horizontu proto výzkumníci použili povrchovou teplotu subpolárního gyru mezi lety 1870 a 2020, která podle nich poskytuje „otisk prstu“ pro měření síly cirkulace AMOC.

Zavedením těchto dat do statistického modelu vědci změřili klesající sílu a odolnost oceánského proudu. O výsledku, ze kterého vyplývá, že okno pro kolaps systému se otevře už v roce 2025, říkají, že je „vyděsil“.

Někteří experti na klima a oceány však upozorňují, že studie se neopírá o dostatečná data.

„Pokud jsou statistiky robustní, mohou chování oceánských proudů poměrně přesně popsat. Ale v tomto novém modelu existují opravdu velké neznámé. Jsou v něm formulovány předpoklady, které je nutné ještě podrobně prozkoumat,“ pravil ke studii David Thornalley, profesor věd o oceánech a klimatu na Londýnské univerzitě.

Klimatolog Jonathan Foley upozornil, že pokud by kolaps AMOC vskutku nastal, měl by vážné důsledky. Ty by však nebyly rovnoměrně rozloženy na celou Evropu.

„Pokud by se AMOC zhroutila, mělo by to hluboké dopady zejména na Grónsko a Norské moře. Patrně by nastalo ochlazení v oblasti, která by se jinak dál oteplovala… Větší část cirkulace Golfského proudu by však fungovala dál,“ vysvětluje klimatolog Foley v sérii tweetů.

 Autoři zmíněné studie Peter Ditlevsen a Susanne Ditlevsenová tvrdí, že se svůj model chystají aktualizovat o data z posledních tří let, což by mělo široké okno pro předpokládaný kolaps oceánských proudů zúžit.