Zemi se říká „modrá planeta“. Při pohledu z vesmíru na ní obvykle modrá barva převládá. Příčinou jsou oceány pokrývající přes 70 procent zemského povrchu, které mají modrou barvu.

Jenže tahle ikonická barva může jednou vzít za své. Barva oceánů se za posledních 20 let výrazně změnila. Zezelenala a zelenat může dál. Příčinou jsou klimatické změny způsobené člověkem.

K takovému závěru dospěla obsáhlá studie vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT), britského Národního oceánografického centra a dalších institucí publikovaná v magazínu Nature.  Vědci v ní analyzovali dvě desítky let pozorování satelitu Aqua americké vesmírné agentury NASA.

A phytoplankton bloom in the Baltic Sea was captured by Landsat 8 on June 21. Landsat images provide valuable insight into the distribution & abundance of these microscopic organisms, contributing to our understanding of marine ecosystems.

Download data: https://t.co/qttcATTJKY pic.twitter.com/pRE8slR0dQ

— USGS Landsat (@USGSLandsat) June 29, 2023

Tým autorů píše, že zjistil změny v barvě oceánů, které není možné vysvětlit pouze přirozenou meziroční proměnlivostí. Tyto barevné změny, ačkoli jsou pro lidské oko nenápadné, se projevily na 56 procentech plochy světových oceánů, což je plocha větší než celková rozloha pevniny na Zemi.

Oceány se stávají stále zelenějšími. Je to patrné především v tropických mořích poblíž rovníku. Ačkoliv původ této proměny ještě není jednoznačně prokázán, vědci pro ni mají vysvětlení: růst teplot a kyselosti světových vod způsobený klimatickou změnou, za kterou stojí člověk.

„Provozuji simulace, které mi léta naznačují, že tyto změny v barvě oceánu nastanou,“ říká spoluautorka studie Stephanie Dutkiewiczová, výzkumná pracovnice z oddělení věd o Zemi, atmosféře a planetách z MIT pro web MIT News a upozorňuje: „Vidět, že se to skutečně děje, není překvapivé, avšak děsivé. Tohle je v souladu s lidmi vyvolanými změnami klimatu.“ 

Dávná katastrofa varuje

Barva oceánu je určena tím, že voda pohlcuje veškeré barvy spektra kromě modré. Proto se oceány jeví zbarvené do modra. Změna nastává, když je ve vodě vyšší koncentrace fytoplanktonu, mikroskopických částic, které tvoří potravu pro mořské živočichy a odrážejí zelenou barvu.

Fytoplankton, stejně jako rostliny, obsahuje zelené barvivo chlorofyl. Tento pigment mu pomáhá k obživě, s jeho pomocí získává sluneční světlo, které využívá k tomu, aby zachytával oxid uhličitý z atmosféry a přeměňoval ho na cukry.

Víc fytoplanktonu v zelenějších vodách by mohlo naznačovat víc potravy a života. Realita je jiná.

Také během permského vymírání před 252 miliony lety, kdy zvýšená sopečná činnost na Sibiři způsobila přebytek skleníkových plynů v atmosféře, vzrostlo v oceánech množství fytoplanktonu. Přemnožení dalších druhů, které fytoplankton pojídají, ale vedlo k odčerpání kyslíku z vody. A to přispělo k vyhynutí 81 až 94 procent mořských druhů.

Zelenání oceánů tedy dobrou zprávou není.

Barvy, které předpoví budoucnost

Nynější studie je výsledkem upravených a zpřesněných modelů přirozeného kolísání sedmi barev, které byly zveřejněny v roce 2019. Díky nim bylo možné na základě měření barvy oceánů spektroradiometrem na satelitu Aqua vystopovat trend posledních 21 let, během nichž družice funguje.

Modely chování oceánů předpovídaly, že pozorovaná proměna může nastat vlivem stoupajícího množství oxidu uhličitého v atmosféře. Nyní však vědci mohou modely srovnat s měřeními a odhadnout, jaká budoucnost světové oceány a jejich obyvatele čeká, pokud bude oteplování planety pokračovat.