Před 150 000 až 300 000 lety za mnoha horami a řekami se v mrazivých lesích severní Číny potuloval urostlý zástupce rodu homo. Z pohledu vědy to byl mimořádný tvor. Paleoantropologové v něm nedávno rozpoznali příbuzenskou linii nás – moderních lidí, tedy druhu Homo sapiens. Pojmenovali ho Homo longi, v překladu „dračí člověk“.

Rekonstrukce obličeje vyhynulého člověka teď ukazuje, jak „náš bratranec“ mohl vypadat.

Lebka ze studny

Lebka dračího člověka má pozoruhodný osud. Nalezl ji v roce 1933 dělník pracující na mostu přes řeku Chej-lung Ťiang, což se dá přeložit jako řeka Černého draka. Tehdy byla celá oblast pod japonskou okupací a dělník chtěl lebku před Japonci ukrýt. Předpokládal, že by ji zničili.

Tvář dračího člověka z profilu. | zdroj: Kredit/Cícero André da Costa Moraes

Přinesl ji tedy domů a dalších 85 let skrýval na dně vyschlé studny. Až před smrtí o ní řekl rodině. A tak se lebka dostala do rukou profesora Ťi čchianga z univerzity ve městě Š'-ťia-Čuang.

Tým pod jeho vedením ji analyzoval. Vědci zjistili, že lebka je stará nejméně 146 tisíc let, ale ne starší než 309 tisíc let. Patřila muži, který zemřel ve věku kolem padesáti let.

V pozdější detailní analýze mezinárodní skupina vědců dospěla k závěru, že to je dosud neznámý druh člověka. Experti ve studiích vydaných v magazínu Cell (tady a zde), upozornili, že kombinace anatomických znaků dračího člověka se nevyskytuje u žádného dosud známého druhu homininů („lidem podobných tvorů“).

Lebka dračího člověka, která ležela na dně vyschlé studny. | zdroj: Kredit/Cícero André da Costa Moraes

Christopher Stringer z Přírodovědeckého muzea v Londýně, který lebku studoval, řekl, že „dračí člověk je dostatečně odlišný na to, aby to byl jiný druh“.

Tento vyhynulý druh chodil po Zemi v dobách, kdy kromě Homo sapiens obývali Zemi také druhy Homo erectus, Homo neanderthalensis, denisované, Homo naledi, Homo floresiensis a Homo luzonensis.

Experti z lebky vyčetli, že Homo longi byl urostlý a měl mnoho jedinečných obličejových rysů, zejména hranaté oční důlky, ploché a nízké lícní kosti, obrovské zuby a výrazné nadočnicové oblouky.

Přes tyto anatomické odlišnosti od moderních lidí se odborníci domnívají, že dračí člověk byl náš nejpříbuznější druh. Naznačuje to i pohled na rekonstruovaný obličej našeho podsaditého „sourozence“.

Na rozdíl od neandertálců nebyla jeho tvář vystouplá, ale schovaná pod úrovní čela. Podobala se tedy současnému člověku.

Od Přemyslovců k dračím lidem

Novou aproximaci obličeje vytvořil specialista na rekonstrukci měkkých tkání Cícero Moraes, který ve svém oboru patří ke světové špičce. Tento Brazilec už „vrátil tvář“ několika egyptským faraonům i významným postavám české historie – kněžně Ludmile a jejím synům, Přemyslovcům Vratislavovi I. (otci svatého Václava) a Spytihněvu I.

Práci na rekonstrukci obličeje dračího člověka Moraes popisuje na serveru OrtogOnLine. Pro zobrazení jeho podoby vytvořil nejprve digitální model lebky, který vycházel z dat a 3D snímků poskytnutých autory studie o dračím člověku z roku 2021. Do něj začlenil kompletní lebku jiného druhu prehistorického člověka – Homo erectus (člověka vzpřímeného). Z ní doplnil chybějící dolní čelist.

Závěrečné fáze digitální aproximace obličeje. | zdroj: Kredit/Cícero André da Costa Moraes

Pomocí dat ze skenů počítačové tomografie moderních lidí a šimpanzů určil expert na lebce jednotlivé antropologické body (landmarky). Upravil je tak, aby odpovídaly obrysům lebky Homo longi.

Pomocí programu OrtogOnBlender, který sestavil a stále vylepšuje, v nich potom spočítal parametry měkkých tkání a vymodeloval obličej – líce, obočí, bradu...

Výsledkem je anatomicky uspořádaná digitální busta ve stupních šedi (na snímcích C a D). Aproximaci obličeje určené pro veřejnou publikaci, Moraes „umělecky“ zpracoval – přidal barvu obličeje a očí, vlasy, vousy a obočí.

Cícero Moraes také vypočítal, že obvod hlavy dračího člověka měřil 65,1 centimetru, což je nejvíc ze všech známých homininů. Touto mírou by se Homo Longi vyrovnal současným gorilám.

Podle odborníků, kteří lebku před několika lety analyzovali, může být obrovská hlava tohoto druhu odrazem adaptace na mrazivé teploty v Harbinu.

Objev dračího člověka každopádně ukazuje, jak se nám příběh lidské evoluce proměňuje pod rukama.