Moderní lidé (Homo sapiens) přicházeli do Eurasie před 75 000 lety. Setkávali se v ní s neandertálci. Žili po jejich boku a křížili se s nimi. Dokazuje to část neandertálské DNA, kterou v sobě dodnes neseme.

Nová studie vedená experty z Pensylvánské státní univerzity (Penn) a publikovaná v časopise Current Biology ukazuje, že v této době neandertálci už dávno nesli DNA Homo sapiens, protože se s nimi setkali mnohem dřív.

Výzkumný tým prokázal, že starobylá linie moderních lidí migrovala do Eurasie před více než 250 000 lety a už tehdy se s nimi křížila.

Postupem času tato linie Homo sapiens v Evropě vymřela a na kontinentu zůstal pouze druh Homo neanderthalensis (člověk neandertálský).

„Našli jsme stopy křížení, kdy geny moderních lidí, kteří opustili Afriku před 250 000 až 270 000 lety, proudily do neandertálců,“ říká Alexander Platt, vědecký pracovník Perelman School of Medicine a jeden z autorů studie na webu Penn Today.

„Byli to bratranci všech dnes žijících lidí a byli nám mnohem podobnější než neandertálci,“ upozorňuje genetik Platt.

Velká genová zápletka

Vědecký tým k takovému objevu dospěl porovnáním neandertálského genomu s různorodým souborem genomů moderních domorodých populací v subsaharské Africe.

Vědci předpokládají, že místem většiny křížení mezi neandertálci a moderními lidmi byla Eurasie, ne Afrika. Proto se dalo očekávat, že neandertálské geny budou v subsaharské Africe chybět, anebo se v tamních populacích budou vyskytovat vzácně.

Nedávné výzkumy však odhalily subsaharské populace s kousky DNA, které se podobají DNA neandertálců. Vědci nedokázali určit, jak se tato DNA dostala k Afričanům dostala, zda pochází od moderních lidí, kteří migrovali z Afriky, křížili se s neandertálci v Eurasii a pak se vrátili, nebo zda je výsledkem dřívějšího setkání neandertálců s lidmi.

Vzhledem k tomu, že studie vycházela z omezeného počtu genomů, z nichž všechny mají relativně nedávný společný původ ve střední a západní Africe, nebylo také jasné, zda je DNA podobná neandertálcům rozšířená mezi subsaharskými populacemi.

V nové studii vědci chtěli vyjasnit její původ a zjistit, jak rozšířené tyto oblasti DNA v subsaharské Africe jsou. Zkoumali rozmanitý soubor genomů 180 jedinců z 12 různých populací v Kamerunu, Botswaně, Tanzanii a Etiopii.

U každého genomu výzkumníci určovali oblasti DNA, které se podobají neandertálským genetickým informacím. Hledali důkazy neandertálského původu.

Poté porovnali genomy moderního člověka s genomem neandertálce, který žil přibližně před 120 000 lety. Pro toto srovnání tým vyvinul novou statistickou metodu, která umožnila určit původ neandertálské DNA v těchto moderních subsaharských populacích a určit, zda ji neandertálci zdědili od moderních lidí, nebo ji získali moderní lidé od neandertálců a poté ji přenesli zpět do Afriky.

Co s geny od neandertálců?

Výzkumníci zjistili, že všechny subsaharské populace obsahují DNA podobnou neandertálcům. Ve většině případů tato neandertálcům podobná DNA pocházela z prastaré linie moderních lidí, kteří předali svou DNA neandertálcům při migraci z Afriky do Eurasie před přibližně 250 000 lety. V důsledku křížení moderních lidí a neandertálců zdědili Homo sapiens přibližně šest procent neandertálského genomu.

U některých subsaharských populací vědci nalezli důkazy o neandertálském původu, který se do těchto populací dostal při migraci lidí s neandertálskými geny zpět do Afriky. Neandertálský původ se u těchto subsaharských populací pohyboval v rozmezí 0 až 1,5 procenta.

Aby se vědci dozvěděli, zda vnesení moderní lidské DNA do neandertálského genomu bylo užitečné, nebo škodlivé, zkoumali, kde se tyto kousky moderní lidské DNA nalézaly. Zjistili, že většina DNA od moderního člověka se nacházela v nekódujících oblastech neandertálského genomu.

Takové umístění ukazuje, že varianty genů moderního člověka se přednostně ztrácely z kódujících částí genomu, což naznačuje, že přítomnost genů moderního člověka u neandertálce byla pro jeho kondici škodlivá.

To je podobné tomu, co pozorujeme u moderních lidí, kde přírodní výběr pomalu odstraňuje škodlivé neandertálské geny z jejich populací. „Neandertálská forma genu může u neandertálců fungovat skvěle, ale když ji vložíte do genomu moderního člověka, způsobí to problémy. Moderní lidé se proto pomalu zbavují genů neandertálců,“ říká Platt

„Během téměř 500 000 let mezi odštěpením předků neandertálců od předků moderních lidí a opětovným přivedením dalších moderních lidí do neandertálských populací jsme se stali odlišnými organismy. Ačkoli jsme se s neandertálci mohli křížit, kříženci nefungovali dobře. Prostě jsme za těch půl milionu let příliš pokročili na cestě k tomu, abychom se stali samostatnými druhy,“ vysvětluje genetik Alexander Platt.

Jedna z dřívějších studií zveřejněná v magazínu PaleoAnthropology dokonce předkládá hypotézu, že škodlivé geny od moderních lidí způsobily vyhynutí neandertálců před 40 000 až 30 000 lety. Důsledkem křížení s našimi předky byla ztráta jejich rozmnožovacích schopností.  A to mohlo zdecimovat populace malých a rozptýlených skupin neandertálských rodin.