Na první pohled to vypadá jako magie. Na počátku byl jen zbytek lidské lebky, na konci dokázali čeští vědci ve spolupráci s brazilským expertem vrátit tvář kněžně Ludmile.

Češi domodelovali neúplnou lebku světice a vytvořili její 3D virtuální model. Dotáhli ho do detailů, takže na lebečních kostech byl patrný každý úpon. Model pak odeslali brazilskému specialistovi na rekonstrukci měkkých tkání Cícero Moraesovi, který v tomto oboru patří ke světové špičce.

Cícero Moraes podle dodaných podkladů vrátil české kněžně její někdejší podobu. Na lebce identifikoval jednotlivé antropologické body (landmarky). Pomocí programu OrtogOnBlender, který brazilský expert už dříve sestavil a stále vylepšuje, v nich spočítal parametry měkkých tkání a vymodeloval obličej - líce, obočí, bradu...

Ve čtvrtek odborníci na pražském arcibiskupství představili výsledek mravenčí práce, který vidíte na náhledovém snímku. Je z něj patrné, že významným rysem kněžniny tváře byl horní předkus. Vědci ho zjistili na základě obroušení zubů.

Od pohanských bohů ke křesťanství

Moraes spolupracoval s českými archeology a historiky už několikrát, mimo jiné při rekonstrukcích tváří synů svaté Ludmily - Přemyslovců Vratislava I. (otce svatého Václava) a Spytihněva I.

Svatá Ludmila (kolem roku 860 - 15. nebo 16. září 921), manželka prvního historicky doloženého Přemyslovce, knížete Bořivoje I., byla zakladatelkou rodu českých králů a českých královen.

Vychovali ji jako pohanku, která přinášela oběti slovanským bohům. S Bořivojem ale přijali křest na Moravě z rukou slovanského věrozvěsta, arcibiskupa Metoděje. Jejich křest pokládají historici za počin, který jim a dalším Přemyslovcům zajistil nadvládu nad ostatními kmenovými knížaty v Čechách.

Po Bořivojově smrti v roce 888 vládla kněžna za své nezletilé syny. Její snacha Drahomíra ji však vykázala z Prahy na Tetín, kde byla (patrně na její příkaz) zavražděna.

Rekonstruovaná lebka nejslavnější české kněžny. | zdroj: Kredit/Cícero André da Costa Moraes

Václav dal v roce 925 přenést Ludmiliny ostatky do Prahy a uložit do baziliky svatého Jiří. Tam ji za svatou v roce 1143 prohlásil papežský vyslanec.

Vysoká žena, která trpěla bolestmi hlavy

Kostru Ludmily vyzvedli v roce 1981. Během jejího ohledání experti zjistili, že kněžna byla na svou dobu vysoká, měřila 168 centimetrů. Měla robustní postavu a trpěla endokraniózou, což je nemoc projevující se ztluštěním čelní kosti, která je provázena častými bolestmi hlavy.

Svatá Ludmila je pokládána za ochránkyni Čech, babiček, matek a křesťanských vychovatelů. Jejími atributy jsou knížecí koruna a šála, kterou byla podle pověsti uškrcena.

Při představení rekonstruované tváře této světice pomocný biskup pražský Zdeněk Wasserbauer pravil: „Tato práce obohatila nejen vědecký svět, ale i nás – křesťany.“