Ověřeno na strážnících: Škodliviny ve vzduchu vyvolávají zmatený pohyb spermií
2. 5. 2021 – 18:35 | Člověk | Nedd | Diskuze:
Dlouhodobá studie několika ústavů české Akademie věd prokázala, že zvýšená koncentrace škodlivin v ovzduší má neblahé dopady na pohyb spermií.
Do studie, ve které je zajímala dědičná informace ve spermiích, si vědci z Ústavu experimentální medicíny a dalších institucí Akademie věd vybrali městské strážníky z Ostravy, Českých Budějovic a z Prahy. Sledovali, jaký dopad má znečištěné ovzduší na kvalitu jejich spermií, potažmo na jejich plodnost.
Proč si výzkumníci zvolili právě strážníky? Důvod je nasnadě: Městští policisté se často pohybují venku po městě, kde dýchají škodliviny.
Nejvíc škodlivin se přitom do plic dostanou ostravským strážníkům. Znečištění v Ostravě je pověstné, mají ho na svědomí tradiční ocelárny a koksovny, lokální vytápění, doprava a rovněž vzduch, který tam vane z průmyslových oblastí v Polsku. Ke zdravotním rizikům nejvíc přispívají polétavý prach, benzen a benzo[a]pyren.
Muž, tvor sezonní
Pracovníkům městské policie odebrali vědci spermie na jaře a na podzim. Mělo to svůj důvod.
„Řada živočichů se vyznačuje sezonním reprodukčním cyklem. Dřív se předpokládalo, že u lidí nic takového neexistuje, ale není to pravda. Také u mužů se vyskytuje kvalita spermií podle sezóny,“ upozorňuje na webu Akademie věd Jiří Rubeš z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v Brně.
Rubeš vysvětluje, že na jaře nastává výrazný sezonní nárůst produkce spermií, které jsou v tomto období také pohyblivější. Proti tomu na podzim je pohyblivých spermií až o dvacet procent méně. A to bez ohledu na míru znečištění životního prostředí.
A jak u strážníků hodnocení spermií dopadlo? Nejpozoruhodnější byl výsledek u ostravských strážníků. Vědci zjistili určitý paradox: Přestože se na jaře jejich spermie pohybovaly čileji, jejich trajektorie byla méně účinná než na podzim.
Výzkumníci označili za příčinu jejich nesourodého až zmateného pohybu benzo[a]pyren, který se v ovzduší vyskytuje nejvíc v zimě. Je to aromatický, silně karcinogenní a mutagenní uhlovodík, který vzniká při nedokonalém spalování fosilních paliv.
Ve výzkumu kromě toho vědci zjistili, že znečištění vyvolává poruchu celistvosti jaderné DNA, důležité pro expresi samčího genomu – tedy procesu, během něhož je informace uložená v genech převáděna do proteinu.