V minulosti převládala v biologii představa, že jedinečnou osobností je na Zemi obdařen jen člověk. Na zvířata se nahlíželo jako na „roboty z masa a kostí“. Měly je ovládat instinkty, ale v zásadě se nepředpokládalo, že by se jeden zvířecí jedinec mohl lišit od druhého zvířecího jedince do té míry, jak to známe u lidí. Taková domněnka však bere za své s novými vědeckými poznatky.

Nejnověji se k nim přidaly závěry z pozoruhodné studie syslů publikované v žurnálu Animal Behaviour. Výzkumníky z Kalifornské univerzity v Davisu zajímalo, jak se jednotliví syslové liší ve čtyřech hlavních osobnostních rysech: odvaze, činorodosti, agresivitě a družnosti.

Není sysel jako sysel

Autoři studie k vyhodnocení těchto kritérií pozorovali sysly zlatavé (Callospermophilus lateralis) po dobu tří měsíců. Studie však stála i na dalších údajích z posledních třiceti let pozorování druhu ve Skalistých horách.

V nejnovějším sběru dat přichystali výzkumníci na sysly čtyři testy:

V prvním umístili vědci sysly do krabice s různými druhy geometrických otvorů a zkoumali jejich reakci na nové prostředí. Ve druhém postavili tyto veverkovité hlodavce před zrcadlo a zkoušeli, zda se rozeznají. (V tomto testu syslové, podobně jako psi, selhali.) Třetí test zkoumal, jak ustrašeně či naopak agresivně reagují syslové, ke kterým se výzkumníci přibližovali v divočině. Čtvrtý zjišťoval, jak se syslové chovají, když jsou chyceni do pasti.

Když testy skončily, data ukázala, že syslové nejsou stejní. Jejich povahové rysy se lišily.

Pár přátel stačí mít...

Někteří syslové byli odvážnější a obvykle titíž syslové byli pohyblivější i agresivnější. Autoři studie mají za to, že, že proaktivní vlastnosti jsou evoluční výhodou – v případě syslů mají odvážnější jedinci přístup k lepšímu rozhledu na skaliskách. Díky tomu můžou lépe volit strategii, jak si obstarat potravu. Tím ale výhody teprve začínají.

Ukázalo se, že proaktivní jedinci mají širší paletu sociálních kontaktů. Což dává smysl – kdo se více pohybuje terénem, může potkat více syslů. Pozoruhodné ovšem je, že zkoumaný druh sysla je obecně považován za nesociální. Syslové sice vytváří rodinné vazby, ale nebylo to u nich vnímáno jako cosi typického.

Studie prokázala, že syslové dovedou být prosociální, pokud jsou zároveň proaktivní. Jinými slovy, někteří syslové (typicky ti pohyblivější a agresivnější) udržují svazky ve větší míře, jiní jsou víc samotářští a mají „přátel“ méně.

Mít víc přátel přitom může být výhodou – sociálnější druhy snáz přežívají, protože jeden jedinec může pomoct jedinci druhému.

Právě v lepších šancích na přežití vidí vědci přínos různých osobností u zvířat. Různí jedinci mají různý přístup ke zdrojům podle toho, jak se chovají. Evoluce má zkrátka logiku.

Pokud by jednotliví živočichové skutečně byli ve svém chování více méně totožní, druhy by se obtížně přizpůsobovaly měnícím se podmínkám. Osobnosti ale dovolují některým jedincům víc hazardovat, a jiným být konzervativnější. Potom záleží na situaci, co se vyplatí.

Na jednotlivcích záleží

„Naše studie se přidává k malému, ale rostoucímu počtu vědeckých prací, které ukazují, že na jednotlivcích záleží, Role osobnosti v managementu volně žijících živočichů může být důležitá zejména při předvídání reakcí volně žijících živočichů na nové podmínky, jako jsou změny biotopu nebo jeho zničení lidskou činností,“ cituje web EurekAlert hlavní autorku studie Jaclyn Alipertiovou.

Autoři ve studii upozorňují, že obor zkoumání psychologických odlišností u zvířat je poměrně mladý. Jejich výzkum každopádně rozšířil počet známých živočichů, kteří jsou lidem podobnější, než jsme si ještě donedávna nebyli s to připustit.