Jeskyňáři z Ománu se stali prvními lidmi, kteří sestoupili na dno legendární propasti. Spustili se do závrtu, který na mapách naleznete pod označením Barhoutova studna. Avšak známý je spíš jako Pekelná studna.

Je to gigantický, 112 metrů hluboký přírodní závrt. Mnoho obyvatel oblasti věří, že je bránou do podsvětí, kde v temnotách úpí bájní džinové. Lidé vypráví, že se z propasti line odporný pach a že pouhá zmínka o ní přináší neštěstí.

Žádný džin, zato jeskynní perly

Děsivě vyhlížející kruhový vchod do propasti má průměr 30 metrů a nachází se uprostřed pouště v provincii al-Mahra ve východním Jemenu, v blízkosti hranic s Ománem.

Amatérští jeskynní průzkumníci vstoupili do propadliny již dříve. Dosud ale nebylo známo, že by se někdo dostal až na samotné dno.

Až letos v září se Pekelnou studnu vydalo důkladněji prozkoumat deset ománských jeskyňářů z týmu OCET. Osm z nich se do ní spustilo pomocí kladkového systému.

„Vedla nás k tomu vědecká zvídavost i jeskyňářská vášeň. Cítili jsme při tom, že odhalujeme kus jemenské historie,“ cituje web Live Science Muhammada al-Kindího, profesora geologie na Německé technické univerzitě v Ománu, který byl součástí týmu OCET.

Ománští průzkumníci v propasti pozorovali vodopády, hady, uhynulá zvířata, obří stalagmit (krápník, který roste ode dna nahoru) i jeskynní perly (bílé kuličky tvořené kalcitem). „Překvapivě“ však nenarazili na žádné džiny a nenalezli ani vchod do podsvětí.

Na místě odebrali vzorky hornin, půdy i vody. Chtějí z nich určit dějiny závrtu a jeho stáří. Traduje se, že Pekelná studna se zrodila už před miliony let.

Navzdory legendám vše ukazuje na to, že je běžnou propadlinou. Vznikla, když povrchové sedimenty pomalu stékaly do dutiny pod zemí. Dutina se časem prohlubovala i rozšiřovala – až byla tak velká, že se vrchní vrstva bez podpěry zřítila.

Exotika? Závrt může překvapit na rušné ulici

Závrty nejsou jen exotikou spojenou se vzdálenými oblasti. Můžeme je najít i v Česku, třeba v Moravském krasu. Vznikají také v centrech měst v mnoha oblastech světa, kde však jejich příčinou nejsou přírodní jevy, ale činnost lidí. Na rušných ulicích pohlcují nic netušící chodce i auta s lidmi.

Geologové varují, že jich bude přibývat. Lidé jim jdou vstříc neuváženým čerpáním podzemní vody, kolektory a kanalizacemi, tunely a zpevňováním či zatěžováním povrchů masou budov a jiných staveb.

K tomu, abychom narušili křehkou rovnováhu podzemí, často stačí málo...