V době, kdy stárnutí není jen otázkou let, ale kvality života, se concept „health span“ — období, kdy jsme aktivní a bez závažných nemocí — dostává do popředí. National Geographic ve svém článku uvádí pět cest, které vám podle posledních studií pomohou tento čas prodloužit.

První z nich je péče o mozek skrze sociální vazby. Už jedna sociální interakce měsíčně může snížit riziko vzniku demence až o polovinu. Výzkumník Suraj Samtani dokonce uvádí: „není třeba být společenským motýlem, abyste získali užitek“.

Druhý pilíř spočívá v redefinici pohybu — nejen intenzivní sporty, ale i drobné aktivity, jako je chození po schodech, nošení nákupů nebo krátké výšlapy. Studie ukazují, že i 2–4 minuty denně mírné aktivity jsou spojené s výrazným snížením rizika rakoviny Podle I-Min Lee efekty přínosů nastupují už dříve, než překročíme magických 10 000 kroků

Třetí cesta je zvýšit kapacitu srdce a plic neboli kardiorespirační kondici. Vyšší VO₂ max koreluje s nižším rizikem úmrtí ze všech příčin. Pravidelné intenzivní tréninky pak mohou přinést výrazné výhody i během kratších intervalů.

Čtvrtým bodem je, abychom nenechali svaly „odcházet“ s věkem — odolnostní trénink a práce s vahou pomáhají zachovávat sílu, hustotu kostí a nezávislost v pozdějších letech.

Pátý, neméně důležitý, je zdravý spánek a výživa. Bez dostatečného odpočinku není možné plně využít benefity pohybu a regenerace. Stejně tak kvalitní strava s dostatkem ovoce, zeleniny a rozumným přístupem ke sacharidům, alkoholu či cigaretám patří mezi základní pilíře dlouhověkosti.

Sociální interakce a pohyb vytvářejí synergii: pokud se spojí pravidelná fyzická aktivita s komunitními aktivitami (sportovní skupina, procházky s přáteli), účinky se násobí. Podle výzkumu lidé, kteří vykazují vyšší míru zapojení do společenského života, vykazují pomalejší kognitivní úpadek.

Navzdory shodě na těchto pěti oblastech se ve výzkumu stále objevují nuance. Genetika hraje menší roli, asi 20 % variability délky života připisují vědci dědičnosti, zbytek ovlivníme životním stylem. Mnohé studie o prodloužení zdravého života rovněž vycházejí z dlouhodobých sledování populace, které mohou být zatíženy výběrovým zkreslením.

Mezi tématy, která se zkoumají jako budoucí vylepšení, patří léky, genová terapie, senolytika nebo modulátory buněčného stárnutí.  Tyto výzkumy jsou však převážně v raném stádiu nebo u zvířat, u lidí jsou zatím spíše experimentální.

Z praktického pohledu stačí začít v malém: pravidelná krátká chůze, zapojení do blízkých vztahů, dostatek spánku, vyvážené jídlo a pár cviků na sílu týdně. Věda naznačuje, že tyto kroky mají reálný dopad na prodloužení kvality života.

Klíčovou výzvou je udržitelnost: mnozí lidé začnou dobře, ale motivace opadne. Pomůže stanovit si konkrétní, měřitelné cíle, zapojit sociální podporu (kamarádi, skupiny) a sledovat vlastní pokrok (např. aplikacemi, deníkem).

Závěrem, není to o drastických změnách, ale o trvalých rozhodnutích. Pokud každý den přidáte trochu pohybu, více spánku, lepší jídlo a pár rozhovorů navíc, můžete posunout své hranice — ne jen co do počtu let, ale hlavně co do kvality života.