Počínaje druhým trimestrem těhotenství (14. až 27. týden vývoje plodu) může nastávající matka cítit, jak její nenarozené dítě kope, jak se převaluje, a dokonce i to, jak škytá. Nic se ale donedávna nevědělo o tom, zda děti mohou začít ještě před narozením plakat.

A pláčou?  Záleží na tom, jak pláč definujete.

Trénují před porodem

Ačkoli těhotné ženy pláč necítí, výzkumy naznačují, že děti začínají tento projev, který neodmyslitelně patří k porodu, nacvičovat ještě předtím, než se poprvé nadechnou.

Ultrazvukové technologie nám umožnily nahlédnout do dělohy a pozorovat plody v jejich vývoji. Například snímky publikované v časopise Archives of Disease in Childhood (Archivy dětských nemocí) v roce 2005 ukazují plod v 33. týdnu, jehož obličej nese rysy pláče.

Vědci v experimentu před šestnácti lety stimulovali plod vibracemi a hlukem. Dítě v reakci doširoka otevřelo ústa, zastrčilo bradu a vydalo několik velkých výdechů za sebou. Jeho hrudník se zvedl, hlava se naklonila dozadu, brada dítěte se rozechvěla. Tento pohyb byl pozorován u deseti plodů, což bylo šest procent z celkového počtu skenovaných jedinců.

Trochu jiný pláč

Tým vývojové psycholožky Nadji Reisslandové z Durhamské univerzity v Anglii analyzoval vývoj mimiky v děloze sledováním pohybů plodů ve druhém a třetím trimestru pomocí 4D ultrazvukového skenování v prostorovém zobrazení a v reálném čase

A jeho poznatky? „Pokud použijete definici ‚hlasitého neartikulovaného výkřiku nebo výkřiku vyjadřujícího silný pocit nebo emoci‘, pak můžete jistě říct, že děti v děloze nepláčou,“ říká Nadja Reisslandová o svém výzkumu časopisu Live Science.

V děloze naplněné tekutinou se plody zkrátka nemohou zhluboka nadechnout, naplnit plíce a rozvibrovat vzduch hlasivkami k tomu, aby začaly křičet – takový projev musí počkat na porod, po kterém dítě pláčem oznámí příchod na svět.

Ultrazvukové snímky plodu. Vpravo je „plačící“ obličej. | zdroj: Reissland et al.

Tým doktorky Reisslandové nicméně studiem mimiky plodů dospěl k názoru, že z některých výrazů jejich obličejů se dá usuzovat na rysy pláče nebo smíchu. Experti své poznatky popisují v článku publikovaném v časopise PLOS One. Píší v něm, že tato mimika může být předchůdcem pozdějších výrazů dítěte mimo dělohu.

Výrazy obličeje se vyvíjejí kolem mezi 24. až 35. týdnem těhotenství. Jejich složitost se zvyšuje s věkem.

„Pohyby obličeje jsou příliš jemné na to, aby je těhotná žena cítila,“ říká Reisslandová. „Zdá se však, že dítě před narozením nacvičuje přinejmenším pláč a připravuje se na to, aby ho mohlo použít poté, co se poprvé nadechne a vydá dlouho očekávaný nářek signalizující svůj příchod.“

Není ale možné zjistit, zda vibrují hlasivky a snaží se vydávat zvuky, upozorňuje britská vědkyně. I kdyby se to dítěti podařilo, patrně by nemělo takovou sílu, aby vydalo zvukovou vlnu, která by prošla plodovou vodou i tělem matky.

Vědci dodnes neví, zda grimasy pláče jsou nějakým způsobem spojeny s bolestí nebo třeba s nepohodlím plodu. Ve studii doktorky Reisslandové nicméně vykazovaly plody výrazné výrazy obličeje bez jakékoli stimulace.

Tichý úsměv a pláč bez slz

Reisslandová upozorňuje, že výrazy obličeje hrají důležitou roli v poporodní komunikaci mezi dítětem a matkou. Nácvik obličejových pohybů v děloze může podle ní pomoci dítěti navázat kontakt s lidmi krátce poté, co se narodí.

Mimika dítěte se po porodu vyvíjí ve společenství lidí. „Děti se začnou společensky usmívat kolem osmi týdnů věku, dětský chichot se dostaví zhruba ve čtyřech měsících. Schopnost ovládat svou tvář si však děti rozvíjejí ještě před narozením,“ cituje Live Science vědkyni.

A co je podstatné připomenout – plody nevylučují slzy. Nedokážou to ani děti po porodu. Pláč se slzami obvykle začíná až kolem čtyř týdnů po narození, jakmile jsou slzné kanálky dítěte dostatečně zralé, aby slzy vytvořily.