Planety s oceány jsou v galaxii běžnější, než jsme mysleli

24. 6. 2020 – 21:52 | autor: Ladislav Loukota | komentáře:

Planety s oceány jsou v galaxii běžnější, než jsme mysleli
Ilustrace povrchu exoplanety TRAPPIST-1f s bílým trpaslíkem (zhroucenou hvězdou) v pozadí | zdroj: Profimedia.cz

Tekutá voda není v naší galaxii neobvyklým jevem. Naznačuje to nová analýza exoplanet.

S více než čtyřmi tisíci potvrzenými exoplanetami, tedy planetami mimo naši sluneční soustavu, se den za dnem rozrůstají poznatky o šancích na vznik života mimo Zemi.

Nová matematická analýza Goddardova střediska NASA pod vedením astronomky Lynnae Quickové naznačuje cosi, co jsme ještě před deseti lety netušili: Tekutá voda je na exoplanetách poměrně častým jevem.

Přesto většina takových planet nevypadá jako Země. Jak je to možné?

Víme čím dál víc

Quicková spolu s dalším odborníky z americké vesmírné agentury NASA analyzovala údaje o několika desítkách exoplanet, o kterých se předpokládá, že jsou kamenné. Byly mezi nimi planety systému TRAPPIST-1, odhalené v roce 2017.

TRAPPIST-1 leží 39 světelných od Země a hostí několik kamenných planet, z nichž tři obíhají v obyvatelné zóně. To je oblast kolem hvězdy, ve které by se mohl vyskytovat život. Planeta v ní přijímá takové množství sluneční energie, které její povrch nepřehřívá ani nenechává příliš chladným.

Ačkoliv si na vzdálenost mnoha světelných let nemůžeme být jistí, jak tyto planety do detailů vypadají, jsme schopni měřit jejich velikost i určit složení atmosféry.

zdroj: YouTube

Kromě toho máme detailní data o desítkách těles z naší sluneční soustavy – nejen o Zemi a zbylých třech kamenných planetách, tedy Merkuru, Venuši a Marsu, ale zejména o měsících. Nejen naše Luna, ale především měsíce Jupitera, Saturnu, Uranu a Neptunu působí jako stále zajímavější objekty.

Dnes například skoro s jistotou víme, že pod povrchem Saturnových měsíců Enceladus a Dione, a též pod povrchem Jupiterovy Europy, leží rozsáhlý oceán tekuté vody.

V okolí měsíců pozorují sondy i Hubbleův teleskop slabé výtrysky vodního ledu na povrch. Z těchto a dalších měření se dá usuzovat, že měsíce mají aktivní jádro, jehož teplo rozpouští podpovrchové zásoby vodního ledu.

Od vnějšího vesmíru jsou tyto podzemní oceány izolovány ledovou kůrou na povrchu. Energie ale musí čas od času ven – a najde si cestu na povrch skulinkami v ledovci. Říká se tomu kryovulkanismus a voda na těchto světech plní vlastně stejnou roli jako magma na Zemi.

Podobnost pouze vzdálená

Většina podpovrchových oceánů byla v naší soustavě objevena teprve v poslední dekádě. Jejich studium napovídá o šancích na život také u jiných hvězd.

Vědci z NASA teď odhadují, že až čtvrtina studovaných exoplanet může mít zásoby vody – většina z nich však bude připomínat spíš Enceladus, Dione či Europu než naši Zemi.

Jinými slovy, voda na pevných planetách bude v kosmu častý jev, ale budou to vesměs podzemní ložiska. Světů jako Země, s vodou na povrchu, bude zřejmě mnohem méně.

profimedia-0102947985 Povrch Jupiterova měsíce Europa., po kterým patrně teče voda | zdroj: Profimedia.cz

Připravované kosmické teleskopy, zejména Webbův, budou mít šanci nahlédnout blíže na vzdálené exoplanety. Po polovině tohoto století se snad dočkáme i další, prozatím pouze hypotetické generace teleskopů, které by mohly přinést detailnější pozorování atmosfér exoplanet. A to může značně změnit i vyhlídky na existenci života mimo sluneční soustavu, stejně jako v ní.

"Budoucí mise hledající známky života mimo Sluneční soustavu se budou zaměřovat na studium globální biosféry podobné Zemi," sdělil Aki Roberge z NASA, který se na zmíněné studii podílel. "Ledové měsíce s podzemními oceány ve sluneční soustavě jsou značně odlišné, a přesto mají prvky, které dnes naznačují šanci na vznik života."

Pokud by budoucí sondy pod ledovou krustou Enceladu nebo Europy našly aspoň titěrné mikroorganismy, zvýší to značně šanci i na existenci života i u jiných hvězd. Platí to však také opačně.

Když sondy odhalí, že podpovrchová moře jsou ve sluneční soustavě mrtvá, budeme též vědět, že při hledání života u exoplanet máme hledat spíše dvojníky Země, než dvojníky Europy či Enceladu.

Nejnovější články