Vědecký tým vedený statistickým analytikem Peterem Turchinem s pomocí historiků a archeologů určil 17 faktorů, které ve starověku poháněly pokrok civilizace. Bylo mezi nimi například zemědělství, náboženství, měna, zavlažování, urbanizace, anebo válečnictví. Výzkumníci hodnotili, který měl na historickou civilizaci největší vliv.

Jejich analýza, kterou popisují ve studii v žurnálu Science Advances, ukázala, že velký vliv na pokrok měl nástup zemědělství a s ním spojené větší množství potravin. Vůbec největší vliv však zjistili u vojenských inovací a technik vedení válek.

Jak změřit pokrok?

Vědci použili měřítko „komplexností společnosti“, které vychází z předpokladu, že čím složitější strukturu společnost má, tím víc je vzdálena od primitivních loveckých skupin, a tím má větší šanci na pokrok.

Když se vědci na data z analýzy podívali podrobněji, zjistili, že největší vliv na strukturu společností měly dvě inovace vojenských technologií – železné zbraně a jízda (kavalerie).

Obě jsou spojené se vznikem prvních „makrostátů“, tedy států s rozlohou 100 tisíc kilometrů čtverečních a větší. Ty se zrodily v prvním tisíciletí před naším letopočtem v Mezopotámii a v Egyptě.

Když se potom kavalerie a železo spojily dohromady, vznikala impéria zabírající více než tři miliony kilometry čtvereční.

Obě technologie byly významné pro dobyvačnou expanzi spíš než pro zvýšení komplexnosti původního státu. Jenže přes expanzi mohl původní stát růst a nabývat složitějších forem. Růst a pokrok pohánělo také hromadění zdrojů z vítězných válek.

Válka samotná tedy nebyla významná pro nové technologie tak, jak je dnes často zmiňována. Zisk nových území pomocí pokročilejších zbraní však znamenal víc zdrojů a vyšší tempo pokroku.

Kůň, meč a inovace

Algoritmus odhalil v obou zkoumaných územích Egypta a Mezopotámie stejnou prodlevu mezi tím, co se v nich objevily první kavalerie a vznikla impéria – tři až čtyři století.

Vypadá to jako velké zpoždění. Vědci nicméně ve studii upozorňují, že „inovace ve vojenské technologii vedly k rychlejším evolučním změnám ve srovnání s přijetím zemědělství“.

Byla to podle nich jízda se železnými zbraněmi, která umožnila raketový nárůst velikosti (a složitosti) států.

Výzkumníci ve studii přiznávají, že jejich analýza není zdaleka komplexní a že její závěry nejsou univerzální. Složitější struktura států může být v jisté fázi vývoje i na škodu. Jistá míra byrokracie je pro společnost potřebná, ale od určité fáze naopak pokrok brzdí.

Vědci rovněž zdůrazňují, že jejich práci by nikdo neměl chápat jako obhajobu válek.