Počet lidí na Zemi se začne snižovat. Poprvé od epidemie černé smrti
14. 11. 2022 – 11:17 | Člověk | Pavel Jégl | Diskuze:
Lidská populace překročí v úterý hranici osmi miliard lidí. Ještě v tomto století se však začne počet lidí snižovat.
8 000 000 000. Tak vypadá číslo, které popisuje počet lidí na planetě Zemi.
Zpráva OSN ve své projekci předpověděla, že tento milník naše civilizace překoná letos 15. listopadu. Tempo, jakým se k němu přibližujeme, můžete sledovat na webu Worldometers, anebo na stránce světové organizace (tady).
Pouhých jedenáct let poté, co lidská populace dosáhla sedmi miliard, to vypadá, že počet lidí na světě roste rychleji než kdy předtím. Je to ale jen zdání.
Ve skutečnosti tempo růstu populace výrazně klesá. Devíti miliard dosáhne globální populace až za patnáct let. Míra porodnosti je nyní ve většině světa pod úrovní prosté reprodukce, za kterou je v globálním měřítku obvykle pokládáno 2,3 dítěte na ženu. (Toto číslo bere v potaz dívky, které se nedožijí dospělosti.)
Zažijeme bod zvratu
Jenže ještě v tomto století se začne počet lidí snižovat, a to poprvé od epidemie dýmějového moru, nazývaného černá smrt. Epidemie lidstvo zasáhla ve čtrnáctém století a jen v Evropě zabila desítky milionů lidí.
Od počátku 19. století, kdy na Zemi žila miliarda lidí, začal růst populace zrychlovat. V roce 1927 obývaly planetu dvě miliardy, v roce 1974 čtyři miliardy lidí. Letos 15. listopadu by podle projekce OSN měla světová populace dosáhnout osmi miliard.
V roce 2019 OSN předpověděla, že do roku 2100 bude počet obyvatel nadále stoupat až na 11 miliard. Podle aktualizovaného středního scénáře (zde v PDF), který kalkuluje s důsledky pandemie covidu, však populace k této hranici nedorazí, dosáhne vrcholu už v 80. letech tohoto století.
Nárůst je dosud patrný zejména v rozvojových zemích Afriky, ale i Asie. V západních zemích je však porodnost zpravidla pod dvěma procenty. (V Česku je těsně nad 1,8 dítěte na ženu.)
Studie publikovaná před dvěma lety v odborném časopisu The Lancet předpovídá, že lidstvo nedosáhne ani desetimiliardové hranice. Experti v ní dospěli k závěru, že globální populace bude kulminovat v roce 2064, kdy bude na Zemi žít 9,7 miliardy lidí. Poté do roku 2100 klesne na 8,8 miliardy.
Od 60. let 20. století, kdy celosvětový počet lidí poprvé dosáhl tří miliard, trvalo jen o něco více než deset let, než se populace rozrostla o miliardu. Už tři desetiletí však průměrná porodnost klesá. Ženy mají, většinou proto, že to chtějí, poloviční množství dětí než jejich matky.
Přelidnění už není největší hrozba
Zatímco před čtyřiceti lety měla průměrná (globální) žena 5 až 6 dětí. Nyní jich má 2,3. Lidstvo se tedy dostalo na hranici prosté reprodukce. Lidí na světě ale ještě přibývá, protože se prodlužuje délka života.
„Od 60. a 70. let minulého století předpovídali někteří vědci konec civilizace, globální hladomory a s tím související pohromy. Mýlili se ale v tom, že populace roste rychleji než zásoba potravin. Skutečnost je taková, že o padesát let později začínáme vidět problémy s udržitelností potravin a vody. Problémem je změna klimatu a spotřeba – ne nutně přelidnění,“ cituje web Education Diary Justina Stolera, profesora geografie a udržitelného rozvoje Floridské univerzity.
Větší hrozbou pro planetu tedy už není růst obyvatel, ale rostoucí spotřeba – situace, kdy malá část globální populace spotřebovává většinu světových zdrojů a vytváří většinu znečištění.