Vesmírný teleskop Jamese Webba odhalil loni v mlhovině nacházející se v souhvězdí Orionu pět stovek volně plujících těles, které neobíhají kolem žádné hvězdy. Vědci, kteří snímky z teleskopu analyzovali, zjistili, že jsou příliš velké na planety a příliš malé na hvězdy. Fyzikální zákony nás učí, že takové objekty nemají ve vesmíru co pohledávat.

Osm desítek těchto objektů pluje galaxií v gravitačně provázaných párech. Vědci je nazvali binární objekty o hmotnosti Jupitera, zkratkou JuMBO. A u jednoho z nich nedávno zjistili podivné rádiové signály.

Záhada z mlhoviny

JuMBO a další potulné objekty v mlhovině jsou mladá, plynná a horká tělesa. Je jim pouze kolem milionu let, což se dá ve vesmírném měřítku pokládat za dětský věk. 

Teploty na těchto tělesech se pohybují kolem 700 stupňů Celsia a oběžné vzdálenosti jsou v rozmezí 25 až 390násobku vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem. Analýza slabého světla, které odrážejí, odhaluje náznaky vodní páry, oxidu uhelnatého a metanu.

Tělesa vznikla v prostředí mlhoviny viditelné pouhým okem v souhvězdí Orionu vzdáleném 1344 světelných let od Země. Webbův teleskop zachytil infračervené záření, které vyzařují.

Autoři nové studie, publikované v časopise The Astrophysical Journal Letters, chtěli zjistit, zda tyto objekty vyzařují také rádiové vlny. To proto, že různé třídy kosmických objektů ve vesmíru zanechávají odlišné vzory rádiového vyzařování.

Zjištění takových podpisů by mohlo pomoci odhalit jejich identitu. Pozorování by také mohlo vysvětlit, proč některé objekty vysílají radiové záření a jiné ne.

Zklamání pro ufology

Aby našli stopy rádiových vln mlhoviny v Orionu, kde se zmíněné objekty nacházejí, prošli vědci archivy pozorování vedené americkou Národní radioastronomickou observatoří (NRAO). Narazili přitom jen na jeden pár objektů, který rádiové vlny vysílá – JuMBO 24, nejhmotnějších ze všech JuMBO .

Desetiletá data, která výzkumný tým shromáždil, ukázala, že jeho rádiové vlny zůstávají stabilní i silné a mají frekvenci 6 až 10 gigahertzů.

Co je ale podivné: Nejsou kruhově polarizované, což znamená, že postrádají spirálovitě se stáčející elektrická pole, upozorňuje vědecký tým ve studii. Tato vlastnost není tím, co astronomové očekávají od signálů vytvářených planetami.

„Kruhová polarizace je jednoznačným ukazatelem přítomnosti magnetických polí. Bez ní nemůže tým s jistotou říci, že signály pocházejí z JuMBO 24 – za předpokladu, že objekty mají magnetická pole,“ cituje magazín Live Science hlavního autora studie Luise Rodrígueze, emeritního profesora z Institutu radioastronomie a astrofyziky na Mexické národní univerzitě.

Jasnost a frekvence paprsků JuMBO 24 vyloučily možnost, že by pocházely z pulsarů, rychle rotujících jader mrtvých hvězd, která v pravidelných intervalech vysílají pulsy rádiových vln.

Za mizivou označují vědci také pravděpodobnost, že signály pocházejí z objektu za JuMBO 24. Takové možnosti dávají šance 1 ku 10 000.

Pro ufology však bude zklamáním, že za signály není ani mimozemská civilizace. Astronomové takovou možnost téměř vylučují. „Skutečnost, že obě tělesa JuMBO 24 vyzařují na podobné úrovni, nasvědčuje přirozenému mechanismu,“ upozorňuje Rodríguez.

Výzkum ocitl ve slepé uličce. Tým chce proto použít data o volně plujících planetách z radioastronomické observatoře Very Large Array v Novém Mexiku, která by jim pomohla signály z JuMBO 24 vysvětlit. Zatím zůstávají záhadou.