Objekt nazvaný FRB 121102, který se nachází v galaxii vzdálené miliardy světelných let, ale sledují. A věří, že jim další pozorování pomůže, aby se přiblížili k odpovědi na otázku, co za ním stojí.

FRB 121102 vysílá „rychlé rádiové záblesky“ (Fast radio burst, FRB). Jsou extrémně krátké, trvají pouze několik tisícin sekundy a současně výjimečně silné. Vědci je studovali pomocí pětisetmetrového sférického radioteleskopu (FAST), nejcitlivějšího zařízení tohoto druhu na světě, které se nachází v Číně. Své poznatky popisují v časopise Nature.

Mimozemšťané v podezření

Rychlé radiové záblesky astronomové poprvé zpozorovali v roce 2007. A protože netušili, co je jejich zdrojem, ozvali se ti, kteří za každým signálem tuší mimozemskou civilizaci. Předložili hypotézu, podle níž jsou záblesky signály, které vysílá technicky vyspělá civilizace ve snaze upozornit na svou existenci. Zdůvodňovali to zejména pozoruhodnou vlastností pulzů – rozdíl mezi jejich nejvyšší a nejnižší frekvencí byl vždy celočíselným násobkem čísla 187,5.

Teprve před třemi roky astronomové odhalili první místo, odkud FRB vycházejí. Pomocí soustavy radioteleskopů Karl G. Jansky Very Large Array a sítě teleskopů European VLBI zjistili, že záblesky FRB 121102 se rodí v trpasličí galaxii vzdálené téměř tři miliardy světelných let.

Až donedávna však všechny zaznamenané rychlé rádiové záblesky pocházely z jiných galaxií. Teprve loni v dubnu astronomové odhalili první signál tohoto typu v naší hostitelské galaxii, v Mléčné dráze.

Blízkost záblesku nazvaného FRB 200428 jim umožnila zjistit přesné místo původu – magnetickou neutronovou hvězdu, tedy magnetar pojmenovaný SGR 1935+2154.

Magnetary jsou typy neutronových hvězd – extrémně hustých mrtvých hvězd, které mají mimořádně silná magnetická pole, bilionkrát silnější než Země, a mnohem silnější než běžné neutronové hvězdy.

Jednou budem‘ dál...

Objekt FRB 121102 se však chová jinak než magnetar objevený v Mléčné dráze, anebo další magnetary v cizích galaxiích. Je mnohem výbušnější. Během 60 hodin astronomové sledovali, jak explodoval 1652krát, někdy až 117krát za hodinu.

„Exploze následují rychle za sebou, někdy je dělí jen několik tisícin sekundy. To znamená, že nemohou pocházet z plynu a prachu, takový mezihvězdný materiál by potřeboval čas, aby se zahřál a mohl vyslat rádiové vlny. Pak by zase rychle vychladl. Za několik tisícin sekundy by vlny nemohl opakovat,“ řekl časopisu Live Science jeden z autorů studie objektu FRB 121102 Bing Zhang, astrofyzik z Nevadské univerzity v Las Vegas.

Zatím tedy není jasné, jak exploze vznikají, ani to, zda vycházejí z magnetaru. Jisté je jen to, že pokud je objekt FRB 121102 magnetická neutronová hvězda, vznikají přímo na jejím povrchu, nikoli v jejím okolí.

Za několik let bychom každopádně o původu tajemných explozí měli vědět víc.