Po talentované britské matematičce byl v roce 1979 pojmenován programovací jazyk Ada používaný armádou USA. A podílela se zřejmě i na konstrukci předchůdce moderního počítače vynálezce Charlese Babbagea.

Babbagea poznala díky své zálibě v matematice a začala s ním spolupracovat na vývoji jeho "analytického stroje". Vymýšlela metody programování. Tento stroj měl základní prvky moderního počítače, jen logické úkony neprováděly elektrony v polovodičových prvcích, ale pohyb ozubených kol. A především jej šlo programovat pomocí děrných štítků.

Významný podíl Kingové spočíval i v tom, že se starala o finance "vývojářského týmu" a snažila se popularizovat jejich práci. Právě v jejích poznámkách k tomuto stroji byl objeven algoritmus, který je považován za první známý počítačový program.

Kingová, hraběnka z Lovelace, ale zdědila po otci kromě literárních vloh i nevyrovnanou povahu a trpěla těžkými neurózami, jejichž tehdejší "léčba" spočívala v podávání opiátů, na nichž se stala závislou. Od manžela, hraběte Williama Kinga, s nímž měla tři děti a který byl milovníkem koňských dostihů, prý pochytila sázkařskou vášeň.

Ada Kingová zemřela 27. listopadu 1852 v pouhých sedmatřiceti letech na rakovinu dělohy. Babbage zbavený pomoci i finančních zdrojů Kingové se stáhl do ústraní a upadl v zapomenutí.