Lidé do Evropy přišli z Afriky, jejich předkové tam ale migrovali z Evropy. To je závěr nové studie publikované v magazínu Communications Biology, kterou sepsali vědci na základě nálezu lebky společného předka opic a lidí na území současného Turecka.

Fosilie stará téměř devět milionů let patřila opici, která je příbuzná nynějším africkým lidoopům i lidem. Vědci tvrdí, že dává váhu staré teorii, podle níž se lidoopi vyvíjeli v Evropě asi pět milionů let, než se přesunuli do Afriky, kde vznikl moderní člověk.

Taková teorie je v rozporu se současným vědeckým názorem. Podle něj hominini, zahrnující člověka, africké lidoopy (šimpanze, bonoby a gorily) a jejich evoluční předky, vznikali výhradně v Africe.

Na jih a potom zpátky na sever

Vědci své závěry čerpají z analýzy nově identifikované fosilie staré 8,7 milionu let. Patřila opici žijící v oblasti Çorakyerler v současném středním Turecku v prostředí savany.

Ostatky dalších zvířat ze stejné vrstvy ve stejné oblasti naznačují, že toto území připomínalo africké pláně. Vědci v ní identifikovali například žirafy, prasata bradavičnatá, nosorožce, antilopy, zebry, slony či hyeny.

Druh pojmenovaný Anadoluvius turkae měl podle autorů studie odejít do Afriky v době mezi 7 až 9 miliony let. Svou teorii experti opírají o další nálezy fosilií homininů v Evropě a Anatolii, což je současné Turecko.

Následující evoluci opic v Africe, ze které se zrodil Homo sapiens, však studie nezpochybňuje.

„Od rozdělení (opic v Evropě) se většina evoluční historie linie lidí odehrála v Africe. Je pravděpodobné, že právě tam se od sebe oddělily linie šimpanzů a lidí,“ cituje magazín Live Science jednoho z autorů studie, paleoantropologa Davida Beguna z Torontské univerzity.

V nové studii se vědci zaměřili na dobře zachovalou část lebky objevenou v roce 2015. Fosilie naznačuje, že její majitel vážil asi 50 až 60 kilogramů, tedy zhruba tolik, co dnešní šimpanzí samec.

Mohutné čelisti a velké zuby Anadoluvia turkae naznačují, že se živil převážně tvrdou nebo houževnatou potravou, mimo jiné kořínky rostlin. Z toho vědci usuzují, že trávil většinu času na zemi.

Na příbuznost s předky člověka ukazuje anatomie hlavy. Fosilie obsahuje většinu obličejové struktury a přední část mozkovny. Tyto znaky vědcům pomohly určit evoluční vztahy.

„Podařilo se nám poprvé zrekonstruovat obličej našeho předka, kterého dosud nikdo neviděl,“ říká Begun.

Průřezová anatomie patra u Anadoluvia a dalších homininů. | zdroj: kredit-D.R.Begun

Z rekonstrukce lebky výzkumníci předpokládají, že Anadoluvius turkae a jeho příbuzní z blízkých oblastí, jako je Ouranopithecus v dnešním Řecku a Turecku a Graecopithecus v dnešním Bulharsku, tvořily skupinu raných homininů.

To podle nich naznačuje, že nejstarší hominini vznikli v Evropě a východním Středomoří. Proč tady ale nezůstali?

Nevypočitatelná evoluce

Teorie, podle které se hominini zrodili v Evropě, není úplně nová. Vyvolávala ale vždy pochybnosti, protože chybí nálezy svědčící o dalším vývoji homininů v Evropě.

Pokud naši pradávní evoluční předci vznikli a žili na území Eurasie, proč nepokračoval jejich další vývoj právě tady? V Africe o jejich evoluci svědčí mnoho kosterních nálezů.

„Evoluce není příliš předvídatelná,“ vysvětluje Begun. „Je to řada nesouvisejících a náhodných událostí, které na sebe vzájemně působí. Můžeme předpokládat, že prostě existovaly příznivé podmínky pro přesun lidoopů do Afriky.“

„Před 14 až 7 miliony let se ekologie oblastí, v nichž se lidoopi v Evropě, Asii a Africe vyskytovali, lišila proti současnosti. A znalost podmínek, ve kterých se naši předkové vyvíjeli, je pro pochopení našeho původu zásadní,“ upozorňuje vědec.

Mnozí vědci však závěry studie, kterou Begun vedl, zpochybňují. Patří mezi ně paleoantropolog z Newyorské univerzity Christopher Gilbert.

Nález fosilie svědčí o tom, že Anadoluvius turkae a jiné opice žily i na území Evropy, namísto závěru, že se zde vyvinuly, může ale podle Gilberta ukazovat na opačnou trajektorii – tedy, že tyto opice do Evropy přišly z jihu.

Begun však upozorňuje, že Anadoluvius turkae se v Africe nevyskytoval, což podporuje myšlenku, že hominini vznikli jinde. Na to Gilbert odpovídá: „Připomíná mi to starý paleontologický axiom – absence důkazů není důkazem absence.“

Begun i Gilbert se však shodují v tom, že další nálezy starých fosilií opic by tento spor měly vyjasnit.