Zdá se vám, že létni teploty nastupují příliš brzy? Pak vězte, že koncem století se budou vyskytovat ještě dřív – už v dubnu. Zmrzlí muži Pankrác, Servác a Bonifác, kteří (až na výjimečné roky, jakým je ten letošní) přicházejí v první polovině května, v té době upadnou v zapomnění. 

Léto se do roku 2100 na severní polokouli prodlouží na šest měsíců.

K takovému závěru dospěli klimatologové z Čínské akademie věd v obsáhlé studii, která upozorňuje zejména na negativní stránky této změny – na její dopad na lidské zdraví, životní prostředí a zemědělství.

17 dnů léta navíc

Vědci shromáždili a analyzovali meteorologická data od roku 1952 do roku 2011 na severní polokouli. Nástup léta přitom vymezili jako období s 25 procenty nejvyšších teplot za období, zatímco zimu jako časový úsek s 25 procenty nejnižších teplot. Jaro a podzim byly úseky mezi těmito obdobími.

Přitom výzkumníci zjistili, že léto se za zmíněné období prodloužilo z 78 na 95 dnů. Současně se zkrátila zima ze 76 na 73 dnů. A zkrátily se i jaro a podzim. První roční období ze 124 na 115 dnů a druhé z 87 na 82 dnů.

Klimatologové ve své zprávě připomínají, že ještě v padesátých letech minulého století na severní polokouli nastupovala všechna roční období s téměř železnou pravidelností. Potom se ale věci daly do pohybu. Nejvýraznější proměny sledovaných cyklů byly zaznamenány ve Středomoří a na Tibetské plošině.

Vedra, jaké neznáme

K prognóze, jak se budou roční období vyvíjet v budoucnosti, výzkumníci použili zavedené klimatické modely. S jejích pomocí zjistili, že pokud bude předpokládaný klimatický trend pokračovat, v roce 2100 potrvá léto bezmála šest měsíců a zima se zkrátí na méně než dva měsíce. Na dva měsíce se také zkrátí jaro a podzim.

Klima se přitom stane extrémnější s prudším bouřemi a záplavami i výraznějšími obdobími sucha.

„Během teplejšího a delšího léta zažijí lidé vlny veder i tam, kde je dosud neznají. A počasí bude méně stabilní po celý rok,“ píše vedoucí studie Jü-pching Kuan ve zprávě pro magazín Geophysical Research Letters.

Kuan upozorňuje, že tyto změny budou tím větší, čím méně investujeme do zelených technologií, které je mohou zpomalit.

Změny mohou také způsobit problémy v zemědělství, protože časté nástupy falešného jara nebo pozdní sněhové bouře poškodí pučící rostliny. Zemědělci a vodohospodáři také musí počítat s delšími obdobími sucha.

Co víc, s delší vegetační dobou budou lidé vdechovat větší množství alergenních pylů a vyskytne se více chorob přenášených parazitickým hmyzem v severních oblastech, například ve Skandinávii.