Ač častěji plní média spíše smutné příběhy o zvířatech na pokraji vyhynutí, sem tam se objeví i radostná zpráva, že odborníci narazili na nové, dosud nepopsané druhy, nebo vítají ty, které považovali za dávno vyhynulé. Loňský rok nebyl na tuto nadílku skoupý. 

Hadí populace po celém světě ohrožuje potenciálně smrtící houbová choroba. Podle nové studie nejsou proti houbě, která na jejich těle způsobuje léze vedoucí k infekci a následně smrti, imunní žádné druhy.

Odhaduje se, že v Rumunsku žije více než šest tisíc medvědů hnědých. V odlehlých oblastech Transylvánie tak nejsou útoky na lidi nic až tak výjimečného. Místní proto vnímají lov medvědů jako nutnost a když ho vláda před rokem a půl zakázala, vzali věc do svých rukou a vyměňují si rady, jak vytvořit domácí jedy. 

Pes není jen nejstarším společníkem člověka, ale také prvním tvorem, kterého si naši předkové ochočili a vyšlechtili podle svých představ. Počátky tohoto úsilí tonou v šeru věků. Rozhodně ale nešlo o jednoduchý proces. Lidé navazovali spojenectví s vlky opakovaně a na mnoha místech, psi se ještě dlouho se svými divokými předky křížili a těsná vazba mezi člověkem a jeho nejlepším přítelem vznikala jen postupně. 

Klíště na sobě našel někdy přisáté prakticky každý. Tito drobní roztoči patří mezi nejrozšířenější krvesajné členovce na světě. Už jen pocit, že na sobě člověk hostí parazita, není nic příjemného, o možném přenosu bakteriálních a virových infekcí nemluvě. Jak ale vyplývá z posledních nálezů, "klíšťáci" nejsou žádnou horkou novinkou. Tělíčka zalitá v jantaru dokazují, že klíšťata prosperovala už v druhohorách a ráda si smlsla dokonce i na dinosauří krvi.

I když výrobci inhalačních obličejových masek tvrdí, že jejich výrobky dokážou chránit před smogem, žádná studie to dosud neprokázala. Jak se tedy ochránit před smogem a znečištěným ovzduším?