Dinosauři kralovali našemu světu po většinu druhohor. Skoro 200 milionů let pevně drželi ve svých pařátech prakticky všechny hlavní role v suchozemských ekosystémech. Před 65 miliony let se však stalo cosi nevídaného. 

Za největšího cestovatele mezi hmyzími druhy bývá považován monarcha stěhovavý. Tento pestrý motýl, který by se měl správně nazývat danaus stěhovavý, každoročně podniká tisíce kilometrů dlouhou pouť napříč Severní Amerikou. Podzimní generace monarchy se v obrovských hejnech vydává z hlavního areálu na území Spojených států amerických a jižní Kanady až do dalekého Mexika, kde motýli v příjemném podnebí přečkávají zimu. Jak ale ukázaly poslední objevy, migrační schopnosti monarchy blednou před jednou drobnou vážkou. Pantala flavescens zřejmě docela běžně cestuje přes širý oceán a dokázala osídlit i ta nejodlehlejší místa.

Potřebuje vědec filosofa a naopak? V posledních letech nabývá stará otázka nových významných rozměrů zejména v oblasti teoretické fyziky, kde je některé teorie i dílčí hypotézy prakticky nemožné otestovat. Mohou i takové teorie spolehlivě rozšířit hranice našeho poznání? Na základě čeho bychom je měli předběžně přijmout a co to znamená pro vědu jako celek?

Viry představují pro moderní biologii problém. Odborníci i laikové se bez výhrad shodnou na jejich nebezpečnosti. Viry koneckonců způsobují stovky a tisíce chorob od chřipky, přes neštovice až po HIV. Velkým otazníkem ale zůstává jejich podstata. 

Většina živočichů, včetně člověka, je dvojstraně souměrná. Pro ověření tohoto tvrzení se koneckonců stačí podívat do zrcadla. S výjimkou skupin, které se v evoluční linii mnohobuněčných živočichů odvětvily nejdříve, jako jsou mořské houby, žebernatky nebo žahavci, jsou všichni ostatní živočichové až na drobné výjimky symetričtí podle jedné osy těla. Nebo ne? 

Před zhruba 540 miliony let prošel život na naší planetě zásadním zlomem. Jako mávnutím kouzelného proutku se v období kambria mezi zkamenělinami začínají objevovat první bezobratlí i nejdávnější předkové obratlovců.