Ačkoliv se tempo populačního růstu postupně celosvětově snižuje, vize budoucnosti lidstva je nemilosrdná – stále míříme k 9 až 11 miliardám lidí na planetě. Dojde-li na radikální prodloužení lidského života, může tento počet růst ještě více. Chceme-li nakrmit lidstvo na stále méně stabilní planetě, nebude zřejmě jiná možnost, než sáhnout po geneticky upravených plodinách. Unikátní americký výzkum nyní přišel s metodou, jak pomocí promování specifických genů navýšit biomasu rostlin až o 40 procent.

Zabalit slepici do hlíny, upéct a potom krustu i s pery sloupnout. Kdo by řekl, že podobným způsobem kdysi vznikly i jedny z nejvýznamnějších ptačích zkamenělin. Pravda, roli obyčejné hlíny zastala pryskyřice, z níž se po odpaření těkavých terpenů a dalších chemických přeměnách stal jantar. Jinak ale události nabraly stejný spád, jako když si kdysi lidé chtěli připravit drůbež. Díky tomu v barmském jantaru z jihovýchodní Asie nacházíme mimořádně zachovaná pera ptáků, kteří se zdejšími lesy proháněli v období křídy. Jak potom ukazuje nejnovější výzkum, před 99 miliony let nabýval ptačí pokryv těla nevídaných podob a mohl zahrnovat dokonce i nápadná, ale lehce vytrhnutelná pera s rolí důmyslné návnady.

Když se začne mluvit o zániku naší planety, obvykle se při tom handluje s cifrou pět miliard let. Tou dobou by totiž mělo Slunce vstoupit do finální fáze svého života a měnit se v rudého obra. Taková solární expanze přitom může spolknout i naši planetu! Ve skutečnosti se však život na Zemi takto žhavého konce nejspíše bát nemusí - pro většinu forem života bude totiž planeta jejich hřbitovem už zhruba za 500 milionů let. Poznejte, co nás čeká a nejspíše nemine. 

Bádání po historii života i lidské civilizace letos doznalo hned několika překvapivých zvratů. Stále více je znát, že mimoevropské civilizace měly mnohdy vysoce pokročilé znalosti – ačkoliv je nutně ne vždy musely aplikovat ku prospěchu svých či sousedních společností. Odhalili jsme však i kořeny života, změnili definici mitochondrie a sňali i křivdu z neandrtálců. Připomeňte si, co vše evoluční vědci, archeologové a historici zjistili o nás samotných v roce 2018.

To, že se pod našima nohama může rozkládat celý širý svět, si lidé představovali již ve starověkých mýtech. Přibývají však důkazy, že v pozemské kůře skutečně existuje celá nová biosféra plná nepoznaných mikroorganismů. Nejnověji vědci v rámci desetiletého projektu zveřejnili čerstvé odhady hmotnosti této biomasy – výsledky rozměrů podzemního biomu předčily dosavadní očekávání.

Nové výzkumy důležitých evolučních událostí ukazují, že celá řada z nich nemusela být doprovázená vznikem radikálně nových genových variant. Největší novinky mohly paradoxně vzniknout pouhým "předrátováním" genů a genových drah již přítomných. Nejnověji se tento fenomén podařilo popsat týmu výzkumníků na příkladu medúz, jejichž vznik předznamenal evoluci "vyšších", dvoustranně souměrných, organismů.