Ptáci jsou schopní neuvěřitelných mentálních výkonů. Není žádným tajemstvím, že se někteří z nich dokážou naučit lidská slova či krátké věty. Krkavcovití pěvci a papoušci toho ale dokáží ještě daleko víc. Naučená slova jen "nepapouškují", ale po svém způsobu dokážou komunikovat s člověkem. 

Každý, kdo někdy pozoroval motýly, jak svými dlouhými sosáky vysávají nektar z hloubi květů, se nad touto jejich zvláštní strategií musel pozastavit. Jak mohl podobný zdánlivě překombinovaný způsob obživy vůbec vzniknout? Nejde ani tak o samotné zástupce hmyzu, jejichž srolovaný sosák může dosahovat až několikanásobku délky těla, nebo květy, jejichž kalichy jsou hluboké i desítky centimetrů. Nejpozoruhodnější je koevoluce těchto dvou kreativně soupeřících stran, která vede k tomu, že ústní ústrojí konkrétního druhu motýla přesně zapadá do květů třeba jen jediného druhu rostliny. 

Ještě v polovině 70. let vědci předpokládali, že jsou všechny pozemské ekosystémy závislé na slunci. Záření naší životodárné hvězdy totiž umožňuje fotosyntézu, neboli spojování jednoduchých látek jako je voda a oxid uhličitý do složitějších organických látek – cukrů. V biologii potom mělo trochu nadneseně platit, že kam nemůže světlo, nemusí ani doktor. 

Roztoči mají špatnou pověst neprávem, opravdu škodí jich jen menšina. Většinou s jinými organismy žijí v symbióze. Podobně jako nejstarší objevený roztoč, který přes 320 miliony let "spolupracoval" s předchůdcem dnešních cvrčků. Používal je jen jako dopravní prostředek a nijak jim neškodil. 

Plastové skládky, které vyrůstají na dně oceánů, dnes už nikoho nepřekvapí. Biliony větších či menších kousků plastů se ale vznáší i na hladině. Mapa ukazuje, kde se tyto oblasti s největší koncentrací nacházejí. Je jich plné i dovolenkové Středozemní moře.

V očích pytláků jsou na afrických slonech cenné pouze kly, není to však vůbec pravda. Peníze se dají vydělat i na sloním trusu, což by v konečném důsledku mohlo uchránit slony před definitivní likvidací. Z jejich trusu se totiž dá vyrábět kvalitní papír.