Nedostatek vody trápí lidi napříč zeměkoulí, pomoct by ale mohla technologie původem z Chile. V tamní poušti Atacama vědci sbírají vodu z mlhy. 

Buňky lidí, všech mnohobuněčných živočichů, rostlin a hub, ale také jednobuněčných prvoků, obsahují řadu vnitřních komponent. Některé jsou zbytnější a v evoluci se u určitých skupin ztratily nebo výrazně pozměnily. Další se zdají daleko důležitější. Jednou z naprosto nezbytných součástek jsou – nebo se do nedávna zdály být – "buněčné elektrárny", mitochondrie. 

Po "pádu dinosarů" přišli na scénu prakticky ze dne na den savci. Jak je možné, že přežili katastrofu, která dinosaury vyhubila? Klíč k této hádance možná ukrývají ježury. 

Rozmanitost přírody je pozoruhodná a člověka to nejspíš nikdy nepřestane fascinovat. Její někdy až prazvláštní vrtochy se vztahují i na péči o potomky. Třeba jeden pradávný tvor držel mláďata doslova na vodítku, nosil je v kapslích připevněných vláknem k vlastnímu tělu. 

Francouzská Nová Kaledonie v Tichomoří obvykle slouží jako symbol ekologického znečištění. Souostroví zdevastované těžbou niklu by ale mohly zachránit zázračné rostliny, které dokážou nasávat kovy z půdy a uchovávat je ve svých listech. 

Odkud pochází věrný, čtyřnohý přítel člověka? Na to se vědci už dlouho snaží najít jednoznačnou odpověď. Pomoct by s tím mohl unikátní objev ostatků prehistorických psů na Sibiři. Odborníci nyní zjišťují, zda byli ochočení.