Příroda
Oživit mamuty nebo spíš podpořit vymírající druhy?
15. 4. 2017
|
red
Pokusíme se "vzkřísit" vyhynulé druhy zvířat, nebo raději investujeme peníze do existujících, leč ohrožených druhů? V budoucnosti by se možná mohl na Zemi opět objevit mamut srstnatý, otázkou je, kolik druhů z ní do té doby zmizí. Přesto mnozí stále sní o tom, že se mamuti opět budou procházet tundrou.
Jak vznikla křídla hmyzu? Další dílek evoluční skládačky doplnili čeští vědci
14. 4. 2017
|
Jan Toman
Některým zástupcům lidského rodu se to může zdát zvláštní, ale savci, a dokonce ani všichni obratlovci, nejsou nejúspěšnější skupinou pozemských organismů. Tou je totiž hmyz, který ve své velikostní kategorii obsadil snad všechna myslitelná prostředí a ekologické strategie.
Seznamte se s tvorem s jedním z nejpodivnějších způsobů výběru pohlaví
12. 4. 2017
|
Jan Toman
Pohlavní rozmnožování je mezi živočichy naprosto dominantním způsobem produkce potomků. Stejně jako je rozšířené, tak je ale i různorodé.
Sítě, harpuny a rotační kulomety. 'Zbraně' prvoků si nezadají s lidskými vynálezy
10. 4. 2017
|
Jan Toman
Mnohohlavňové zbraně schopné v jeden okamžik vystřelit celou salvu nábojů, které se začaly objevovat v evropském novověku, nezvratně předznamenaly moderní způsoby vedení války. Jejich přímé následovnice, rychlopalné zbraně, jsou jedněmi z nejúčinnějších nástrojů zabíjení. Jako příklad historické ironie proto působí slavný Gatlingův kulomet z 60. let 19. století, jehož autor ho údajně navrhl proto, aby se bojů mohlo účastnit co nejméně lidí a související válečné hrůzy se tak dotkly jen zlomku populace.
V minulosti se už jeden brexit konal. Geologové znají jeho tajemství
8. 4. 2017
|
von
Současný odchod Velké Británie z Evropské unie připomíná jeden mnohem dávnější brexit. Vědci zjistili, jakým způsobem byl před 450 tisíci roky zničen úzký pás země, který spojoval Británii s Evropou. Podle geologické studie zveřejněné v časopise Nature Communications odtržení způsobilo sousední velké jezero.
Mýlili jsme se 130 let? Evoluční strom dinosaurů možná vypadá úplně jinak
7. 4. 2017
|
Jan Toman
Pokud by paleontologie měla svůj erb, nepochybně by se na něm skvěl tyranosaurus, nebo jiný ikonický druh dinosaura. "Vládci druhohor" stáli u kořenů celého vědního odvětví zabývajícího se životem v pravěku a stačí si připomenout všechny knihy, filmy, hry a seriály inspirované těmito nezřídka obrovskými plazy, aby bylo zřejmé, že vzrušení mezi laiky i odborníky vyvolávají dodnes.
Biologové odhalili, čím se živí hlubokomořské chobotnice
6. 4. 2017
|
Jan Toman
Od vydání Verneových Dvaceti tisíc mil pod mořem už uběhlo pěkných pár let, mořské hlubiny ale pořád zůstávají nejméně prozkoumaným místem na Zemi. To platí i pro jejich obyvatele. O biologii řady z nich nevíme ani co by se za nehet vešlo a každá výprava pod mořskou hladinu slibuje nové významné objevy. Nejnověji se vědcům podařilo zdokumentovat, jaká také může být strava hlubokomořských chobotnic. Jen tak mimochodem navíc projasnili strukturu potravních vztahů v hlubokém oceánu.
Nalezeny nejstarší pozůstatky rostlin. Jak to mění naše představy o vývoji života?
5. 4. 2017
|
Jan Toman
Před pár dny proletěla médii zpráva, že paleontologové identifikovali nejstarší známé zkameněliny rostlin. S uvedeným stářím 1,6 miliardy let mají tyto pozůstatky ambice posunout naše představy o vývoji řas pěkných pár milionů let dozadu. Jak moc průkazné ale nalezené fosilie jsou? Liší se nějak od dalších "nejstarších" ale později zpochybněných nálezů? A pokud skutečně mají uvedený původ, jak se to odrazí na našich představách o evoluci pozemského života?