Příroda
Příroda
Jak ještěrka k pruhům přišla? Odpověď našli biologové s pomocí počítačové hry
12. 7. 2016
|
Jan Toman
Zbarvení zvířat a jejich tělní kresby představují i po stovkách let lidského zájmu vědeckou hádanku. Některým zvířatům umožňuje jejich zbarvení splynout s prostředím. Jiní tvorové získali nápadnou vizáž pod vlivem pohlavního výběru. Další zase prostřednictvím výrazného zbarvení dávají najevo svou nebezpečnost nebo jedovatost. Najdou se i takové druhy, které se vezou na vlně výstražného zbarvení, ale samy nebezpečné nejsou – každý na vlastní oči viděl třeba vosičku.
Příroda
Tajemství v jantaru: Jak se maskoval hmyz v dobách dinosaurů?
4. 7. 2016
|
Jan Toman
Hmyz je zdaleka nejpočetnější skupinou pozemských živočichů. Jeho roztodivní zástupci slouží tak trochu jako paleta, čeho všeho je možné v evoluci dosáhnout. Jen různé způsoby, pomocí kterých se hmyzí druhy dokážou maskovat, už vydaly na stovky knih. Vyvinout téměř dokonalou kamufláž je jedna věc, ale vyrobit si ji, to je ovšem otázka docela jiná.
Magazín
El Niňo je u konce, střídá ho La Niňa. Bude ještě horší?
1. 7. 2016
|
Hana Dubnová
Mnohokrát skloňovaný klimatický jev El Niňo, který v poslední době způsoboval vysoké změny teplot, nevídaná sucha i povodně, už definitivně skončil. Od extrémního počasí si ale Země neodpočine. Přichází La Nina, která bude v některých oblastech ještě horší.
Příroda
Nakažlivá rakovina: Nepřítel, před kterým není úkrytu
1. 7. 2016
|
Jan Toman
Rakovina zpravidla vzniká mutací některé z buněk daného jedince. Taková poblázněná buňka může začít s nekontrolovatelným dělením a dát základ zhoubnému bujení. Určité typy rakovin se posléze mohou šířit do nových tkání prostřednictvím odtržených skupin nádorových buněk – metastází. Ani zde ovšem děsivě fascinující možnosti rakovinného bujení nekončí. Některé rakoviny se totiž mohou šířit i mezi různými jedinci.
Příroda
Kolikrát se ryby vydaly na souš? Odpověď vás možná překvapí
24. 6. 2016
|
Jan Toman
Přechod živých organismů na souš je považován za jeden z nejdůležitějších momentů pozemské evoluce. Kolikrát k němu ale vlastně došlo? O těch nejznámějších případech – pozemských rostlinách, obratlovcích či předcích hmyzu a několika dalších bezobratlých skupin – nepanují žádné pochyby. Jejich předkové postupně osídlili panenskou pevninu v průběhu prvohor. Otazníky se ovšem vznáší kolem charakteru této invaze.
Příroda
Nalezli v Číně nejstarší dosud objevené mnohobuněčné organismy?
20. 6. 2016
|
Jan Toman
Život na Zemi vznikl asi před čtyřmi miliardami let. Přinejmenším tomu nasvědčují různé nepřímé důkazy. S přímými důkazy – zkamenělinami nejdávnějších organismů – je potíž. Hornin z tak vzdálené minulosti se zachovalo jen málo a z této trošky jen malá část neprošla výraznou přeměnou za vysokých teplot a tlaků.
Magazín
Co trápí australské koaly: Roztomilé vačnatce čeká drsný osud
19. 6. 2016
|
red
Útoky psů, automobilový průmysl, pokračující urbanizace a nebo dobytek, který ještě před několika stovkami let v Austrálii nebyl, to vše ohrožuje australské koaly. Z některých oblastí už tento roztomilý symbol ostrovního státu už téměř vymizel.
Příroda
Téměř vše, co jíme, je geneticky modifikované. I to s nálepkou 'bio'
17. 6. 2016
|
Hana Dubnová
Můžeme kupovat jen biopotraviny, pěstovat si vlastní zeleninu a pro mléko si chodit přímo k chovateli, přesto bude téměř vše, co jíme, nějakým způsobem geneticky modifikované. Jíme klony, zeleninu zmutovanou i úmyslně ozářenou radiací a vůbec si to neuvědomujeme. S úpravami totiž začali lidé už před 10 tisíci let.