My lidé musíme ostatním primátům připadat jako bizarní stvoření. Zatímco oni mají celé tělo pokryté srstí, my jsme jediný druh, který ji nemá. A přesto nám z nějakého divného důvodu na náhodných místech těla ochlupení vyrůstá. Například na vrcholu hlavy většině z nás raší kupa vlasů.

Jak se z původní srsti vlastně vlasy vyvinuly? Vědci v tom dosud nemají úplně jasno. Výzkumy ale naznačují, že jejich účelem je zajistit, abychom si udrželi „chladnou hlavu“.

Když naši předci odešli do savan…

Ztráta srsti není v evoluci ničím zvláštním, souvisí zpravidla s proměnou termoregulace. U člověka ubývala srst zřejmě vlivem jeho přesunu z tropických lesů do savany. Ztráta srsti jim umožnila lovit přes den na horkých pastvinách, aniž se přehřáli. A ve studených oblastech se byli zase schopni obléknout do kožešin. 

Se ztrátou srsti se u našich předků rozšířilo pocení jako forma odvádění přebytečného tepla z těla. Zatímco u šimpanzů se pocení soustřeďuje jen kolem podpaží, lidé mají schopnost potit se na zádech i na hrudi, což usnadnil ústup chlupů.

Může to vypadat paradoxně, ale ze stejného důvodu, z jakých lidem zmizela srst, jim mohly zůstat vlasy. Právě k takovému závěru dospěla nová studie nazvaná Lidské vlasy jako termoregulační adaptace (Human scalp hair as a thermoregulatory adaptation) a publikovaná ve vědecké databázi bioRxiv.

Vědci v ní testovali, jak různé typy vlasů pomáhají chránit hlavu modelového lidského těla před slunečním svitem, který v experimentu zastal svit silné lampy.

Výzkumníci na „termální figuríně“ testovali několik různých typů paruk, včetně paruk s rovnými vlasy, volnými kudrnami a pevnými loknami.

Když figuríně nasadili paruku z lidských vlasů, měření potvrdila, že nepohltí tolik tepla, jako když je holá. Výzkumníci na figuríně testovali několik typů paruk – s rovnými vlasy, volnými kudrnami i pevnými loknami.

Všechny paruky se chovaly podobně – když byly pod horkým světlem lamp, snižovaly teplo absorbované kůží. Ale kudrnaté vlasy byly v této schopnosti jasně nejlepší.

Mozek jako tepelný zdroj

Proč snaha chladit organismus vedla ke ztrátě srsti na většině těla, a naopak k růstu vlasů na hlavě? Také pro to mají vědci vysvětlení. Zdůvodňují to náročnější termoregulací mozku vůči menší ploše hlavy.

Lidský mozek je velmi aktivní orgán, proto se také zahřívá víc než jiné části těla. U lidí, jejichž tělesná teplota se pohybuje těsně pod 37 stupni Celsia, je teplota mozku 38,5 stupně, v některých částech až 40 stupňů Celsia.

Pocení může přebytečné teplo odvádět neochlupeným tělem, ale vlasy sloužící jako slunečník hlavy snižují vysokou teplotu lebky. Zjištění tedy naznačují, že ochlupení hlavy se vyvinulo jako reakce na vzpřímené držení těla a na zvětšující se mozek.

„Vlasy na hlavě vedly optimální rovnováze mezi maximalizací tepelných ztrát na velké ploše těla a minimalizací tepelných zisků ze slunečního záření na malé ploše vlasové pokožky přímo nad mozkem,“ píší vědci ve studii.

Kudrnaté vlasy evoluční výhodou

Vědci už léta předpokládají, že ochlupení hlavy se vyvinulo jako termoregulační reakce. Experimenty z roku 1988 zjistily, že holohlaví muži se potí dvakrát až třikrát více než muži s vlasy na hlavě. Zpočátku se to používalo jako argument, že hlavy bez vlasů jsou na tom s udržováním chladu lépe.

Studie z roku 2010 však zjistila, že hlava bez vlasů pohltí víc tepla, což zase vyžaduje více potu.

Současné experimenty jsou první, které zkoumaly, jak vlasy na hlavě ovlivňují celkovou tepelnou zátěž člověka, nejen reakci těla na pocení.

„Naše zjištění potvrzují, že bez ohledu na strukturu působí vlasy jako bariéra, která snižuje tepelné ztráty z těla (v tomto případě pokožky hlavy) do okolí,“ píší vědci.

Kudrnaté vlasy však neleží rovně, což znamená, že pokožka hlavy může lépe „dýchat“ a zároveň je chráněna před sluncem.

S rostoucí kudrnatostí paruky experimentátoři zjistili, že k odvodu tepla z pokožky hlavy je zapotřebí méně odpařování potu, čímž se šetří voda i energie.

Figurína v klimatizované komoře samozřejmě není zcela reálná. Další výzkum by proto podle výzkumníků měl být proveden venku s lidskými účastníky, aby se zjistilo, jak se mohly vlasy na hlavě vyvinout, aby fungovaly v přirozenějším prostředí.

Výsledky současného experimentu však dávají za pravdu myšlence, že lidské vlasy se vyvinuly, aby se přizpůsobily dvounohému způsobu života, zejména v horkých a suchých oblastech, kde byl nedostatek pitné vody.

Odborníci se domnívají, že v tomto prostředí kudrnaté vlasy umožnily našim předkům účastnit se delší „namáhavé fyzické aktivity, než se potřebovali napít čerstvé vody“.

Pokud se tedy po četbě této informace chystáte narovnat své vlasy pomocí žehličky nebo stylingových přípravků, zvažte, zda se s kudrlinami nesmíříte.