Jsou jí pokryti orangutani, šimpanzi, psi, kočky, myši… Ne však lidé.

Jaký mechanismus stojí za tím, že máme podstatně míň ochlupení než většina ostatních savců? Odpověď na tuto otázku podává srovnání genetických kódů 62 živočišných druhů.

Nový výzkum vědců z univerzit v Utahu a Pittsburghu publikovaný v odborném žurnálu eLife popisuje soubor genů a regulačních oblastí genomu, které jsou nezbytné pro tvorbu ochlupení. Vyplývá z něj, že lidé mohou být chlupatí jako paviáni, protože geny pro ochlupení celého těla mají. Jenže „matka příroda“ jim je během evoluce odpojila.

Stačilo vypnout geny

„Zaujali jsme kreativní přístup a využili biologickou rozmanitost planety, abychom se dozvěděli o naší genetice,“ cituje server Health Utah University genetika Nathana Clarka, který výzkum vedl.

Vědci při něm použili pokročilé výpočetní metody, které dokážou porovnat stovky oblastí genomu najednou. Prozkoumali tak 19 149 genů a 343 598 regulačních oblastí, které se dochovaly u desítek druhů savců.

Genetici ve své studii píší, že „matka příroda“ použila stejnou genetickou strategii, tedy vypnutí genů klíčových pro tvorbu srsti a vlasů nejméně u devíti druhů savců, kteří se nacházeli na různých větvích evolučního stromu.

Předkové lidí, nosorožců, rypošů lysých, delfínů a dalších bezsrstých savců se v mnoha vlastnostech liší, spojuje je však to, že se u nich odpojil stejný soubor genů. A důsledkem bylo holé tělo. 

Není naháč jako naháč

Rozšířená teorie tvrdí, že když se naši předkové přestěhovali z chladných lesů do savany, získali nový způsob termoregulace, dokázali regulovat tělesnou teplotu pocením. Ztráta srsti jim umožnila lovit přes den na horkých pastvinách, aniž se přehřáli. A ve studených oblastech se byli zase schopni obléknout do kožešin. 

„Některé druhy se ocitli pod evolučním tlakem, aby ztrácely srst. Geny kódující srst se pro ně stávaly méně důležité. Proto se urychlily genetické změny, které přírodní výběr povoluje,“ vysvětluje Clark.

Nový výzkum zjistil, že spolu s lidmi další bezsrsté tvory spojuje to, že nahromadili mutace v mnoha stejných genech. Patří mezi ně geny, které kódují keratin a další prvky vytvářející vlasový stvol a usnadňují růst ochlupení.

Výzkum dál ukázal, že stejně důležité pro ochlupení jsou regulační oblasti genomu. Tyto oblasti nekódují struktury vytvářející vlasy, ale nepřímo je ovlivňují. Řídí, kdy a kde se určité geny zapnou a kolik bílkovin se podle jejich receptu vytvoří.

Proto je také v živočišné říši rozdílná chlupatost i bezsrstost. Chlupy na tělech opic jsou hrubé, kočka je má zase měkké, příjemné k hlazení. Bezsrstí lidé mívají na hlavě charakteristický chomáč vlasů, sloni mají chlupy, ale řídké. Mroži vystavují na odiv fešácký knír.

Ustupující srst měla výhody, a to nejen pro lidi. Bez husté srsti se sloni v horkém podnebí snáz ochlazují a mroži i jiní mořští savci zase hladce a bez odporu plavou ve vodě.

Vědci upozorňují, že jejich výzkum může vést k novým způsobům, jak obnovit vlasy vypadané v důsledku dědičných poruch, anebo chemoterapie.