V roce 1950, během rozhovoru s kolegy-vědci věhlasný fyzik Enrico Fermi položil prostou otázku: „Kde všichni (mimozemšťané) jsou?

Možná to je jen historka. Otázka se však stala ikonickou.

Je jasné proč. Vesmír je dost starý, předpokládáme, že mu je už 13,8 miliardy let, a přitom nenalézáme žádné stopy po mimozemských civilizacích. Zemi je jen 4,54 miliardy let. A inteligentní život tady už vznikl.

Ve vesmíru jsme nalezli hromadu ingrediencí pro život, ale nezaznamenali jsme například stopy po raketových technologiích nebo rádiovém vysílání. A to v něm existují možná až biliony obyvatelných planet.

Nechtějí, abychom je objevili. A vědí proč

Na otázku, která se nazývá Fermiho paradoxem, se dá jednoduše odpovědět: Žádný jiný život ve známém vesmíru neexistuje. Tečka.

Pokud ale připustíme vysvětlení, že mimozemšťané existují, je to složitější. Potom se musíme ptát, proč nás nenavštívili, anebo proč jsme je nevypátrali.

V tuto chvíli existují doslova stovky scénářů, kde mohou mimozemské inteligentní civilizace být a proč tak dlouho unikají našemu pátrání po jejich technosignaturách – po zmíněném rádiovém vysílání nebo po raketách.

Planetární vědci Ian A. Crawford a Dirk Schulz-Makuch ve svém článku publikovaném v časopise Nature zmiňují možnost, které se nevěnuje příliš velká pozornost. Podle nich vyspělejší civilizace nemusí chtít, abychom ji objevili. Nemá zájem na tom, aby jakkoli zasahovala do našeho technologického nebo sociálního vývoje.

Pokud hltáte sci-fi, musí vám to být povědomé. Ano, je to „hlavní směrnice“ ze Star Treku.

Crawford, profesor planetární vědy a astrobiologie na Kalifornské univerzitě, a Schulz-Makuch, profesor astrobiologie na Technické univerzitě v Berlíně, tuto hypotézu popisují termínem zoo.  

Vymyslel ho roce 1973 harvardský astrofyzik John A. Ball, když se zabýval Fermiho paradoxem. Zpochybňoval jím převládající přesvědčení, že v naší galaxii existují inteligentní druhy, které jsou starší a vyspělejší než my a chtějí navázat kontakt s jinými inteligentními druhy.

Profesor Ball tvrdil, že pokročilé civilizace se „záměrně vyhýbají vzájemným kontaktům a že oblast, ve které žijeme, vyčlenily jako zoo.

Jednoduše řečeno, hypotéza zoo předpovídá, že mimozemšťany nenajdeme, protože nechtějí být nalezeni a mají technologické schopnosti postačující k tomu, aby to mohli zajistit.

Jsme ve vesmíru sami, nebo vězíme v zoo?

Z Crawfordovy a Schulzovy-Makuchovy analýzy vyplývá, že za současného stavu věcí přicházejí do úvahy dvě hlavní možnosti: Buď je inteligentní život ve vesmíru mimořádně vzácný a možná žádný jiný neexistuje, anebo se nás mimozemské civilizace rozhodly nekontaktovat.

Crawford se v článku přiklání k tomu, že mimozemský život neexistuje, zoo hypotézu však připouští. Schulz-Makuch ji preferuje.

 „Samotný věk vesmíru a fakt, že je zdánlivě nekonečně velký, přímo naznačuje, že kromě nás by v něm měly existovat ještě jiné inteligentní civilizace. Přestože vznik lidstva se dá považovat za obrovskou změť náhod, pravděpodobnost, že se někde tento proces v určité podobě alespoň jednou nezopakoval, je mizivá,“ říká Schulz-Makuch v rozhovoru pro magazín Universe Today.

Na otázku, zda bychom byli schopni vyspělou mimozemskou civilizaci, která se před námi skrývá, nalézt, Schulz-Makuch odpovídá:

„Naše technologie jsou stále sofistikovanější, takže bychom to nakonec měli dokázat, měli bychom spařit jejich domovský svět. Anebo by se oni mohli dopustit nějaké chyby, která by je prozradila.“

„Vzhledem k našemu technologickému pokroku a za předpokladu, že hypotéza o zoo je správná, si myslím, že bychom mohli získat nějaký důkaz o inteligentní mimozemské civilizaci do patnácti let – už jsem se s Ianem Crafwordem vsadil o lahev whisky, že se to podaří,“ říká astrobiolog Schulz-Makuch a vysvětluje:

„Časovou osu je ale samozřejmě těžké předvídat a do značné míry závisí na tom, jak rychlý bude náš pokrok, jak pozorní budou ‚strážci zoo‘ a jaký je jejich cíl.“