Šumivý nádech zvuků ozývajících se z mořské mušle může mít pro romantiky překvapivé fyzikální vysvětlení.

Není mušle jako mušle

Většina z nás si patrně přiložila skořápku mořské mušle k uchu a slyšela z ní šum moře či oceánu. Možná jste si přitom položili otázku, zda je možné slyšet z lastury zvuky připomínající moře. Copak v ní jsou uloženy zvuky z minulosti?

Na tyto otázky odpovídají experti v magazínu Live Science. Šum z lastur vysvětlují fyzikou akustiky a lidskou kognicí –souhrnem procesů, kterými poznáváme svět.

„Není to zvuk moře,“ upozorňuje neurovědec Andrew King působící na Salfordské univerzitě v Anglii a vysvětluje: „Co slyšíte, je okolní hluk nebo hluk na pozadí, jehož amplitudu zvýšily fyzikální vlastnosti mušle.“

Jedno, zda posloucháte u moře či ve vnitrozemí, vnější zvuky procházející skořápkou mušle a narážejí na její tvrdé a zakřivené plochy. Mušle tak funguje jako rezonátor, který zesiluje určité zvukové frekvence do hlasitější podoby, než v jaké by zněly bez mušle vedle ucha.

Za normálních okolností si toho nepovšimnete (ledaže by mušle byla desítky metrů velká), ale po přiložení k uchu směřuje do našeho sluchového orgánu jen zvuk upravený právě prostředím mušle.

Tato realita vysvětluje i to, proč po přiložení určité mušle k uchu nic významně odlišného neslyšíte – změna frekvencí zvuku je závislá na velikosti a tvaru mušle. Mušle nepravidelných tvarů budou nejspíš rezonovat na více frekvencích.

Lastura jako dechový nástroj

„Mušle je vlastně cosi jako dechový nástroj,“ cituje Live Science experta na akustiku Trevora Coxe ze Salfordu. „Mušle má svůj vlastní soubor rezonančních frekvencí, na nichž vzduch uvnitř mušle vibruje. Přiložíte-li mušli k uchu, zesílí se v okolním zvuku právě tyto frekvence. A protože mušle zvuk mění, váš mozek mu věnuje pozornost,“ objasňuje Cox.

Tyto vlastnosti samozřejmě nemá jen mušle, ale řada dalších podobně tvarovaných předmětů – zvuk podobný moři tak můžete slyšet i uvnitř šálku. Výsledek ale opět závisí na jeho tvaru a velikosti.

I když ovšem držíte ideální mušli, neznamená to nutně, že „zvuk moře“ skutečně uslyšíte. Důležitý je typ zvuku, který do mušle zvenku míří.

„Kdybych s mušlí šel do anechoické komory Salfordské univerzity, což je zcela tichá místnost, nic bych tam z mušle neslyšel, protože v místnosti není žádný okolní zvuk,“ podotkl Cox.

Anechoické komory, také známé jako izolované, bezodrazové či bezdozvukové komory, jsou místnosti jak oddělené od vnějšího prostředí, tak vybavené pro pohlcování vnitřních ozvěn. Najdeme je i v Česku.

Upozorňuje na ně server Tiché zprávy, který píše, že uvnitř takových komor můžete slyšet i tep vlastního srdce. Naprosté oddělení od ruchů ovšem rychle vyvolává nepříjemné pocity a většina lidí tak anechoickou komoru rychle opouští.

A jak „záhadu mušlí“ shrnout?

Romantiky to zklame, ale realita je taková, že z mušle můžete slyšet zvuk moře nebo oceánu pouze na pobřeží. Takže se s tím naučte žít.