Hrozí civilizaci kolaps z přelidnění planety? Nová studie odpovídá na tuto otázku jednoznačně: Ne.

Uděláme obří skok?

Světová populace, která loni v listopadu podle dat OSN dosáhla osmi miliard, se může do roku 2100 snížit na pouhých 6 miliard. Počítá s tím jeden ze dvou hypotetických scénářů, vypracovaných v projektu Earth4All, za kterým stojí globální think tank Římský klub a několik vědeckých institucí.

How does population growth relate to crossing planetary boundaries?

In new op-ed "The Population Boon", researchers Beniamimo Callegari and Per Espen Stoknes share the findings of the latest #Earth4All report on population projections.

Read the op-ed⏩https://t.co/PuUuTcJgVH pic.twitter.com/EGo77K3Id7

— Earth4All (@Earth4All_) March 27, 2023

Podle scénáře „Obří skok“ dosáhne populace díky výraznému zlepšení hospodářského rozvoje, vzdělání a zdravotnictví kolem roku 2040 vrcholu 8,5 miliardy lidí a do roku 2100 se sníží na zhruba 6 miliard lidí.

Podle druhého scénáře studie „Příliš málo a příliš pozdě“ bude lidstvo pokračovat v ekonomickém rozvoji podobným způsobem jako v posledních 50 letech. Také v tomto případě se ale začne počet obyvatel planety snižovat. Vrcholu 8,6 miliardy dosáhne v roce 2050, v roce 2100 klesne na 7 miliard.

Pokud je studie „People and Planet: 21st-century sustainable population scenarios and possible living standards within planetary boundaries“ (Lidé a planeta: Scénáře udržitelné populace v 21. století a možná životní úroveň v hranicích planety) (tady v PDF) správná, bude to poprvé od epidemie dýmějového moru v polovině 14. století, kdy světová populace zaznamená pokles. Tehdy epidemie přezdívaná černá smrt vyhladila v Evropě, na Blízkém východě a v severní Africe 30 až 50 procent populace.

Milujte se a množte se

Římský klub proslavila publikace „Meze růstu“ z roku 1972. Na základě počítačových modelů v ní vědci upozornili, že civilizaci hrozí kolaps, pokud bude pokračovat v exponenciálním růstu ekonomiky a populace při omezených zdrojích.

Nová predikce, vypracovaná v projektu Earth4All, který Římský klub inicioval, se shoduje s nedávnými populačními studiemi v tom, že do konce tohoto století se počet obyvatel planety začne snižovat, avšak její odhady úbytku jsou mnohem razantnější.

Projekce mezinárodního vědeckého týmu, publikovaná před třemi lety v odborném časopisu The Lancet, předpověděla, že globální populace bude kulminovat v roce 2064, kdy bude na Zemi žít 9,7 miliardy lidí. Poté do roku 2100 klesne na 8,8 miliardy.

OSN ve své zprávě zveřejněné loni v létě (zde v PDF) počítala s tím, že počet lidí bude nejvyšší až v roce 2080, a to na úrovni 10,4 miliardy, poté se do konce století sníží na 10 miliard.

Srovnání pěti populačních scénářů do roku 2100 (OSN, Wittgenstein, Lancet, Earth4All - Too Little Too Late, Earth4All - Giant Leap). | zdroj: Profimedia

Tempo růstu populace už nyní výrazně klesá. Ženy mají, většinou proto, že chtějí, poloviční množství dětí než jejich matky.

Před čtyřiceti lety měla průměrná (globální) žena 5 až 6 dětí. Nyní na ni připadá 2,6 dítěte. To se blíží porodnosti zajišťující přirozenou míru reprodukce, která – pokud vezmeme do úvahy dívky, které se nedožijí dospělosti – má hodnotu 2,3.

Klíčem je přístup žen ke vzdělání

Projekt Earth4All ve své studii upozorňuje, že odhady populačního vývoje silně závisí na tom, kolik lidí se vymaní z chudoby.

„Víme, že rychlý hospodářský rozvoj v zemích s nízkými příjmy má obrovský vliv na porodnost. Míra porodnosti klesá s tím, jak dívky získávají přístup ke vzdělání a ženy jsou ekonomicky silnější a mají přístup k lepší zdravotní péči,“ cituje magazín IFL Science vedoucího projektu Earth4All a ředitele Centra pro udržitelný rozvoj na Norské obchodní škole Pera Espena Stoknese.

Autoři ve své studii zdůrazňují, že globální blahobyt není brzděn počtem lidí na planetě, přelidnění už není problém. Destabilizace planety ale hrozí kvůli vysoké úrovni materiální stopy deseti procent nejbohatších lidí na světě.

„Hlavním problémem lidstva je luxusní spotřeba uhlíku a biosféry, nikoliv populace. Místa, kde počet obyvatel roste nejrychleji, mají extrémně malou ekologickou stopu na člověka ve srovnání s místy, která dosáhla populačního vrcholu před mnoha desetiletími,“ upozorňuje Jorgen Randers, jeden z autorů nové projekce a spoluautor knihy Meze růstu.

„Dobrý život pro všechny je možný pouze tehdy, pokud se omezí extrémní využívání zdrojů bohatou elitou,“ zdůrazňuje vědec.