V příštích desítkách let se na Zemi výrazně změní podmínky pro život. Upozorňuje na to studie týmu složeného z předních čínských a amerických vědců, který vedl výzkumník Čch' Sü z Nankingské univerzity.

Z klimatického modelu, který tým sestavil, vyplývá, že do roku 2070 bude pětina zemského povrchu horká jako současná Sahara, průměrná teplota tam překročí 29 stupňů Celsia.

Takové klima je v současnosti na méně než procentu zemského povrchu – většinou v nejteplejších částech saharské pouště.

Podle studie publikované v prestižním vědeckém žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS, Sborník Národní akademie věd) budou horkem nejvíc zasaženy tropické státy, zejména země severní Afriky, Brazílie a Indického subkontinentu. Běžné denní teploty tam budou dosahovat kolem 45 stupňů Celsia ve stínu

V černě vyznačených oblastech převyšuje průměrná roční teplota 29˚C. Do roku 2070 se má podle klimatického modelu rozšířit na černě šrafovanou plochu. | zdroj: Xu et al.

Třetina budoucí více než devítimiliardové populace se bude muset těmto podmínkám přizpůsobit. Anebo utéct dál od rovníku. Třeba do Evropy.

Klimatičtí uprchlíci

Takový vývoj naznačuje, co můžeme od proměn klimatu čekat v Evropě: Budou to klimatičtí uprchlíci.

Uprchlické vlny se patrně dají do pohybu nejen v Africe, ale také v Indii a Pákistánu, kde už nyní teploty šplhají nad 45 stupňů.

Podle charitativní organizace Oxfam bylo za poslední desetiletí ročně více než 20 milionů lidí vytlačeno ze svých domovů katastrofami způsobenými klimatem.

Komu tedy dělala vrásky uprchlická krize před šesti lety, může se dočkat jejího opakování na steroidech.

Jistě, část populace život v nehostinných podmínkách zvládne. Že je možné žít v krutých mrazech i suché výhni dokládají Inuité nebo beduíni. To jsou však jen malá společenství.

Po více než 6 000 let si většina lidí zvykla žít v poměrně úzkém pásmu, kde se průměrná roční teplota pohybovala kolem 13 stupňů. Pěstovali v něm plodiny a chovali dobytek.

„Všechny druhy mají svou klimatickou niku a navzdory technologickému pokroku by lidé v budoucnu neměli být výjimkou,“ píší autoři studie v PNAS.

Na sever – a na jih…

To však neznamená, že budoucí podoba klimatu bude přinášet jen problémy. Se stoupající teplotou začnou podmínky mírného klimatického pásu panovat také v místech, kde je teď pro většinu lidí nesnesitelná zima.

Studie odhaduje, že zejména Kanada, Sibiř a Arktida budou mít přívětivější podmínky pro život a zemědělství. Mírnější klima na Sibiři už dříve předpověděla¨studie Ruské akademie věd publikovaná v časopise Environmental Research Letters. Odhadla, že namísto dnešních necelých 40 milionů by Sibiř budoucnosti mohla pojmout a uživit více než 140 milionů lidí.

Jenže vzít klimatické uprchlíky z jedné části světa a přesunout je do části jiné – to by nepochybně vyvolalo problémy. Takový přesun populací se ostatně přihodil mnohokrát v dějinách a zpravidla ho provázely násilné střety i války.