Alkohol je téma staré jako civilizace sama – výroba fermentovaných nápojů doprovázela pokročilé společnosti od počátků zemědělství. Obliba alkoholu je dána jasnými prosociálními benefity. Zjednodušeně řečeno, alkohol nám dodává kuráž, komunikativnost i chuť se seznamovat. To se za celá tisíciletí nijak nezměnilo.

S pravidelným pitím však souvisí i mnoho negativních jevů. Pomineme-li zdravotní, například loňskou statistickou práci, podle níž i "sklenka denně" zvyšuje riziko dřívější smrti, také v rámci sociologie je alkohol dvousečnou zbraní. Zvyšuje riziko násilného chování.

Řada lidí se v případě, že se po několika sklenkách pustí do bitky, občas vymlouvá právě na to, že byli opilí. Nová studie Kathryn Francisové z Bradfordské univerzity však naznačuje, že taková obhajoba stěží obstojí.

Pijme pro vědu

Nejnovější experiment, který to měřil, se skládal ze tří komponentů: vodky a testů pro hodnocení empatie a morálních rozhodnutí. K čemu výzkumníci dospěli?

V první řadě pozorovali – poněkud nepřekvapivě – velmi brzy prosociální efekt způsobený vyšší mírou intoxikace. Jinými slovy, účastníkům pokusu se po několika panácích začaly zdát zábavnější věci, které jim předtím zábavné nepřišly.

Na displejích hodnotili svůj vztah k různým obrázkům, například smutným a šťastným tvářím lidí. Střízliví lidé měli střízlivé výsledky.

Jakmile se však do mixu dostala vodka, účastníkům začaly připadat zábavné věci, které mají smutné podtóny. Například tvář smutných lidí tak začala na účastníky působit jako vynikající komedie.

Tato skutečnost naznačuje, že alkohol zhoršuje empatii opilých lidí, což někdy může vést k vynikající párty, ale jindy k násilnému chování.

Co ale morálka?

Stále stejní

Druhá část testu se zaměřila právě na zjišťování morálních bariér během opilosti. V této části pokusu odpovídali účastníci na to, jak by vyřešili slavný "trolley problem" - tedy dilema, zdali by odklonili nevyhnutelně jedoucí vlakovou soupravu raději na jednoho cizince anebo (v této verzi) patero stavebních dělníků.

Pokus byl přitom testován v různých podobách včetně dotazníku a simulace ve virtuální realitě.

Zde se ukázalo, že mezi střízlivým a opilým stavem prakticky není rozdílu. Lidé, kteří se ve střízlivosti rozhodli pro zabití cizince, se stejně rozhodovali i v opilosti. A opačně.

Možná jim to pouze přišlo zábavnější. V kontrastu s narušením empatie se tak zdá být výstup pokusu jasný – alkohol možná zhoršuje naše chápání cizích emocí, ale na naši morálku má žádný či zanedbatelný vliv. Vaše jádro je stejné i v opilosti.

Podobné experimenty nejsou perfektním nástrojem pro studii jedinců – je to však nejlepší možná metoda ke kontrolovanému studování podobných témat.

Vypadá to tedy tak, že výmluva lidí, kteří spáchali pod vlivem alkoholu trestný čin, možná může mít jistou platnost, pokud jde o empatii, ale ne o morální rozhodnutí.

Právě morální kompas je zřejmě alkoholem neovlivněn. A opačně –nemorální činy nemůžeme svádět jen na to, "že jsme byli opilí".