V experimentu dostala polovina studentů průměrnou dávku alkoholu odpovídající zhruba půl litru 12° piva. Dávka alkoholu byla individuální podle váhy studenta. Druhá polovina dostala stejný objem nealkoholického nápoje. Studenti pak podstoupili dvouminutový standardizovaný rozhovor s rodilým mluvčím.  

Nahrávky z rozhovorů posuzovali nezávisle dva hodnotitelé. Jak je u vědeckých experimentů zvykem, rodilí mluvčí a hodnotitelé nevěděli, kteří ze studentů měli alkohol, a čí nahrávku vyhodnocují.   Takové opatření se dělá proto, aby předběžná znalost toho, kdo patří do které skupiny, neovlivnila výsledky studie.

Hodnotitelé vyhodnocovali řadu faktorů, které pak byly srovnávány mezi skupinou střízlivých a podnapilých studentů. Obě skupiny měly stejnou slovní zásobu a stejně ovládaly i dánskou gramatiku. Studenti posilnění alkoholem ale měli průkazně lepší výslovnost.

Na sebehodnocení alkohol vliv neměl

Jako nejpravděpodobnější vysvětlení těchto výsledků se jeví to, že alkohol potlačil strach a stres z mluvení v cizím jazyce. Studenti měli navíc po rozhovoru ohodnotit vlastní projev. Ukázalo se, že alkohol na toto sebehodnocení vliv neměl.

Alkohol nás cizí jazyk nenaučí, ale tím, že se nesoustředíme na to, co všechno neumíme, se náš cizojazyčný projev může zlepšit. Dobrá zpráva je i to, že malé množství alkoholu neovlivní to, jak sami sebe hodnotíme.

Je třeba zdůraznit, že pozitivní vliv má jen malé množství alkoholu. Po přílišné konzumaci alkoholu nám nebude rozumět ani v rodném jazyce, natož v cizím. Kdokoli z nás si může tento experiment vyzkoušet na další zahraniční dovolené, ale s mírou.