Dnes je lidem v civilizovaném světě jasné, že když chtějí vidět upíra, musí si pustit nějaký upírský film. Před staletími však obyvatelé Evropy pokládali tato monstra za součást reálného života a obávali se jich. Dokonce natolik, že to ovlivnilo způsob, jakým zacházeli s nebožtíky.

Vstaň a budeš bez hlavy

Nedávno odkryli archeologové u obce Pień ve středním Polsku hrob ženy pohřbené v 17. století se srpem kolem krku. Měl zabránit jejímu zmrtvýchvstání a přeměně v upíra.

„Srp nebyl položen naplocho, ale na krk ho položili tak, že kdyby se mrtvá pokusila vstát, uřízl by jí hlavu,“ řekl deníku Daily Mail archeolog Dariusz Poliński, který se na objevu podílel.  

Kromě toho měla „upírka“ na palci levé nohy visací zámek.

Stopy po čepičce ze vzácného hedvábí podle archeologů naznačují, že pocházela z vyšších společenských vrstev. Důvody vampýrského zacházení s jejími ostatky nejsou známy, ale výzkum nálezu stále pokračuje.

Experti zatím usuzují, že ti, kdo pohřbívali ženu, mohli dospět k názoru, že se může stát upírem, proto, že měla vyčnívající přední zuby.

Profesor Dariusz Poliński se srpem, který měla „upírka“ kolem krku. | zdroj: Profimedia

Polská nešťastnice nicméně není jediným příkladem „protiupírského“ pohřbu.

Pohřbena s cihlou v ústech

Podobně pohřbili v 16. století ženu na ostrově Lazzaretto Nuovo nedaleko italských Benátek. Ostatky ženy přezdívané „Carmilla“ archeologové nalezli s cihlou v ústech. A co je zajímavé, ležela v hromadném hrobě.

Charakter hrobu naznačuje, že Carmilla byla jednou z obětí tehdejší epidemie dýmějového moru. O to paradoxněji působí, že někdo si dal práci s tím, aby s jejím tělem manipuloval.

Matteo Borrini, hlavní lektor forenzní antropologie na liverpoolské Univerzitě Johna Moora, případ italské ženy studoval a dospěl k tomu, že ji místní lidé považovali za „nachzehrera“, typ upíra ze starého evropského folklóru. Název sám pochází z němčiny, ale velmi podobná monstra nebyla jen německou záležitostí.

„Nachzehrer není klasický upír, jak si ho představujeme. Takový, který chodí a saje lidem krev. Je to spíš někdo, kdo lidi zabíjí z hrobu, než aby z něj vstával jako ‚běžný‘ upír,“ řekl Borrini časopisu Business Insider

„Lidé se domnívali, že některá těla pohřbených jsou za šířením moru. Podle nich nebyla těla úplně mrtvá a nacházela se pod vlivem démonů,“ vysvětlil antropolog.

Lidé měli za to, že nachzehrerové v hrobě žvýkají svůj démonický rubáš, a tak magickým způsobem šíří mor na dálku. Cihla v ústech měla zabránit žvýkání, tedy i šíření choroby.

Dnes už původce infekčních chorob známe, před staletími však byly popsané případy jedním ze způsobů, jak se s neštěstím vyrovnat a jak najít jeho viníka.

Carmilla zřejmě za svého života nebyla považována za mytologickou upírku. Borriniho výzkum ukázal, že hromadný hrob byl po pohřbu Carmilly znovu otevřen. Její tělo, které bylo stále zabalené v obřadním rouchu, v té době patrně nebylo zcela rozložené.

Hrobníci, kteří na něj narazili, se proto mohli domnívat, že bylo posedlé. A tak do něj vložili cihlu.

Jak zahnat zlého ducha

Z Itálie pochází další pozoruhodný případ dobového „upíra“ – dítě pohřbené v pátém století během epidemie malárie s kamenem v ústech.

Jordan Wilson, vedoucí bioarcheolog archeologického projektu Villa Romana di Poggio Gramignano, se domnívá, že kámen byl v tomto případě snahou zadržet ducha zemřelého v jeho těle – anebo snahou zamezit vstupu jiného ducha do těla.

„Existovala představa, že dech je spojen se životem a duší, a zejména ústa jsou jakýmsi portálem, kterým duše po smrti odchází. Kámen tak mohl tento portál zablokovat, a tak zabránit tomu, aby se těla po smrti zmocnily zlé síly,“ cituje Wilsona Business Insider.

Tyto zlé síly mohly z duše dítěte udělat šiřitele nemoci, anebo obecně nějakého trýznitele živých. Kámen tak mohl být způsob, jak udržet po smrti tělo dítěte v bezpečí.

Takové pojetí upíra bylo vzdálené dnešní představě. Stále to ale byla bytost, která povstala z mrtvých, aby páchala zlo ve světě živých. Zda stejný příběh potkal i polskou ženu se srpem, prokáže další výzkum.