Účinnost vakcíny proti covidu-19 od společnosti AstraZeneca je 79 procent. Ukázaly to klinické testy ve Spojených státech na 32 tisících dobrovolnících. To znamená, že vakcína zabrání ve čtyřech pětinách případů nákaze virem SARS-CoV-2.

Bez sraženin a trombóz

Nahlíženo z Evropy však zpráva o testech obsahuje tato tři ještě důležitější zjištění:

• U očkovaných se nevyskytly žádné krevní sraženiny a trombózy. 

• Vakcína vykázala stejné výsledky u lidí všech věkových skupin. Účinnost u seniorů nad 65 let byla 80 procent. (Americká studie byla první, která zahrnovala tuto věkovou skupinu.)

• Testy prokázaly, že vakcína poskytuje stoprocentní ochranu před těžkou formou onemocnění, hospitalizací, tedy i smrtí, obdobně jako vakcíny od společností Pfizer/BionTech, Moderna nebo Johnson & Johnson.

Výsledky testů zveřejnila britsko-švédská farmaceutická společnost na svém webu. Budou součástí žádosti o schválení vakcíny u amerického lékového regulátora FDA.

Evropská agentura pro léčivé přípravky zmíněnou očkovací látku už schválila. Používá se v pěti desítkách států.

Některé evropské země (nikoli Česko) však zavedly pro očkování látkou od AstraZeneky věkovou hranici – vakcínu dostávali pouze lidé mladší 65 let. Státní regulátoři nepokládali její účinnost pro seniory za dostatečně prověřenou. Postupně však od této praxe odstupují.

Minulý týden však několik států Evropské unie dočasně pozastavilo použití vakcíny od firmy AstraZeneca z obav před vznikem krevních sraženin v reakci na očkování. Evropská agentura pro léčivé přípravky ale potom dospěla k závěru, že vakcína je bezpečná a většina zemí očkování opět obnovila.

Nedůvěra trvá

V mnoha zemích však k vakcíně z Oxfordu přetrvává nedůvěra. Také někteří čeští senioři a jejich příbuzní mají z očkování obavy.

„Část (dávek) opravdu nebyla vyočkována (…), někteří lidé měli pocit, že se touto vakcínou nechtějí očkovat," řekl dříve ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Vakcína vyvinutá výzkumnými institucemi Oxfordské univerzity spoléhá na vyzkoušenou a často používanou vektorovou technologii, při níž se lidský organismus oklame tím, že se do něj vpraví adenovirus (typ viru bez obálky - v tomto případě modifikovaný od šimpanzů), na který se připojí genetická informace z koronaviru.

Výsledná směs je neškodná, přesto vyvolá imunitní reakci organismu.