Sibiř taje, teplota tam vzrostla o nevídaných 10 stupňů
11. 6. 2020 – 10:14 | Příroda | Ladislav Loukota | Diskuze:
Sibiř, pokládaná za jedno z nejchladnější míst planety, se otepluje nevídaným tempem. Teploty se tam během května pohybovaly deset stupňů Celsia nad dlouhodobým průměrem.
Tající svět
Evropská monitorovací služba Copernicus na svém webu píše, že letošní květen byl celosvětově o 0,63 stupně nad průměrem z let 1981 až 2010. Nadprůměrné teploty byly naměřeny nejvíce na částech Severní i Jižní Ameriky, Evropy, Afriky a Antarktidy.
Teploty na Sibiři se svým růstem ze zmíněného průměru vymykají. Vysoce nadprůměrné jsou přitom už několik měsíců.
"Velké anomálie tam začaly už v lednu, od té doby přetrvávají," řekla Freja Vamborgová z agentury Copernicus. Abnormálně vysoké teploty byly naměřeny zejména v oblastech řek Ob a Jenisej, kde začal předčasně tát led.
Hoří lesy, půda se bortí
Sibiř je z hlediska klimatických změn velkou neznámou.
Hořící sibiřské lesy u města Krasnojarsk
| zdroj:
Profimedia
Obavy vyvolávají například tamní lesní požáry. Před rokem je poháněly neobvykle vysoké teploty. Některé z požárů ještě doutnají pod zemí a mohou se znovu vznítit. Tato podzemní ohniska jsou nazývána "zombie požáry".
V permafrostu – půdě v polárních oblastech Sibiře, která ani v létě nerozmrzala – se nachází mnoho skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého a metanu. Výrazné oteplení regionu může vést k jeho tání a k uvolnění plynů do ovzduší.
Právě tání permafrostu bylo příčinou ekologické katastrofy v arktickém městě Norilsk. Jeden z podpěrných pilířů nádrže, který stál na zemi, se propadl do změklé půdy a nádrž se roztrhla. Do řeky Ambarnaja se rozlilo více než 14 tisíc tun ropy a maziva. Dalších sedm tisíc tun se vsáklo do půdy.
Není pochyb, že tato kalamita vážně poškodí tamní biom.
Co bude následovat?
Havárie v Norilsku přitom nemusí být ojedinělá. Zpráva ruského Federálního úřadu pro hydrometeorologii a monitoring životního prostředí Roshydromet zveřejněná v roce 2017 varuje před rizikem, které může tající permafrost představovat pro průmyslové stavby.
Ropné mazivo zachycené v meandru řeky Ambarnaja
| zdroj:
Profimedia
Ve studii se mimo jiné píše, že "poškození sledovaných budov v posledních deseti letech je vyšší než během předešlých padesáti let".
Únik do řeky Ambarnaja není první enviromentální katastrofou. Dokládá, že vyšší teploty nemusejí znamenat jenom komplikace pro faunu a flóru, anebo pro zemědělství, ale mohou mít i jiné negativní projevy, které si teprve začínáme uvědomovat.