Klimatická změna by mohla ze Sibiře udělat místo vhodné pro lidská sídliště

- Příroda autor: Ladislav Loukota

Ačkoliv asijská část Ruska za Uralem tvoří na 77 procent ruského území, žije na ní paradoxně jenom 27 procent ruského obyvatelstva. Sibiř je notoricky nevlídná, hovorově její jméno často používáme jako synonymum pro třeskuté mrazy. Na konci 21. století by však mohlo být leccos jinak - nová studie si totiž myslí, že klimatické změny by mohly Sibiř podstatně více otevřít lidské populaci.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Výzkumníci pro svou studii použili kombinaci 20 modelů atmosférického proudění a dva scénáře budoucího vývoje hladin oxidu uhličitého v atmosféře. První z nich, RCP 2,6, představuje jenom mírné navýšení míry klimatických změn. Druhý, RCP 8,5, je co do změn rozmáchlejší/skeptičtější. Modely byly aplikovány s ohledem na predikce teplot a srážek v lednu a červenci a nakonec autorům vyhodily data toho, jak bude Sibiř nejspíše vypadat ke konci století.

Pro RCP 2,6 lze očekávat zvýšení zimních teplot o 3,4 °C, v případě RCP 8,5 pak dokonce o 9,1 °C. V létě se pak teploty zvýší o 1,9, respektive 5,7 °C. Spolu s tím má ročně přibýt o 60 až 140 mm více srážek. Sibiř rozhodně zcela neroztaje - zdejší podmínky však budou podstatně přívětivější pro lidské osídlení. Permafrost, který dnes pokrývá 65 procent území, například ustoupí jenom na 40 procent rozlohy. I mírnější oteplení v mezích RCP 2,6 by podle autorů práce zvýšilo obyvatelnost o 15 procent a mohlo by až pětinásobně zvýšit potenciální počet obyvatel.

To znamená, že Sibiř by mohla z dnešních 36 milionů lidí ubytovat až 180 milionů. V případě oteplení RCP 8,5 pak možná ještě více. Uvážíme-li, že je území i z geopolitického hlediska předvídáno jako jedno z budoucích horkých míst planety - zdejší nerostné suroviny sice oficiálně patří na ruské území, velmi se o ně však zajímá i blízká Čína a další velmoci - mohla by Sibiř být jakýmsi "divokým západem" konce století.

Něco získáš, něco ztratíš

"Také předešlé migrace lidské populace byly asociovány s klimatickými změnami. Jak civilizace vyvinula nové technologie, které zlepšily naše možnosti v adaptaci, lidé se stali na svém prostředí méně závislí," říká doktorka Elena Parfenová z Krasnojarského federálního výzkumného střediska při ruské Akademii věd, který výzkum vypracoval, "Nám v této práci šlo o zjištění, zdali budoucí změny na Sibiři můžou vést k lepší obyvatelnosti tohoto území lidmi."

Autoři nicméně rovněž zmiňují, že obyvatelnost není podmíněna jenom klimatem, ale také společenskou situací. Tedy přístupem orgánů a politické či ekonomické situaci. Pokud bude budoucí Sibiř rigidním prostředím, které přistěhovalcům hází klacky pod nohy, ani teplejší a vlhčí klima nemusí ke zvýšení populace nutně vést. V neposlední řadě je třeba zlepšit i dopravní obslužnost. "Rozsáhlá území Sibiře a Dálného východu mají málo vyvinutou dopravní infrastrukturu. To, jak rychle dojde na zlepšení tohoto stavu, ovlivní i rychlost osidlování v budoucnu. Rozhodnutí tohoto druhu přitom bude nutné učinit již brzy," dodala Parfenová.

Není to poprvé, co predikce klimatických změn naznačují, že ne všechny části světa budou postiženy stejně - to ostatně nikdo nikdy ani přímo netvrdil. Pár let zpátky se například objevila práce, která tvrdí, že právě Evropa by klimatickými změnami mohla být postižena relativně méně. Dojde u nás sice na extrémní počasí, ale ve srovnání s vlnami vedra a extrémním suchem v tropických oblastech na tom budeme o něco lépe.

Potenciální oslabení Golfského proudu, který do Evropy přináší teplejší podnebí, by v éře zvyšujících se teplot paradoxně mohlo být jistou výhodou - a to ačkoliv výrazně změní vzorce počasí a rozhodně by bylo lepší, kdyby došlo na zachování dnešního (či možná lépe včerejšího) status quo. 

Ani taková dobrá zpráva ale nemůže být jenom čistě pozitivní. Uvážíme-li, že již nyní Indii spéká rekordní horko přesahující 50 °C ve stínu, nabízí se samozřejmě otázka, kam budou lidé z podobně postižených tropických a subtropických oblastí utíkat - zvláště, pokud za humny budou mít kontinent, který bude relativně přívětivější. Ignorování globálních témat tedy do Evropy nejspíše klid nepřinese, i pokud budeme horka ušetřeni.

Možná, že se ale koza nažere, a vlk přitom zůstane celý - třeba nakonec budou všichni klimatičtí uprchlíci kolonizovat teplejší a sociálně, politicky i ekonomicky stabilní Sibiř.

Studii publikoval Environmental Research Letters.

Tagy: globální oteplování klimatické změny věda a poznání ekologie a ochrana životního prostředí