Výzkumníci pro svou studii použili kombinaci 20 modelů atmosférického proudění a dva scénáře budoucího vývoje hladin oxidu uhličitého v atmosféře. První z nich, RCP 2,6, představuje jenom mírné navýšení míry klimatických změn. Druhý, RCP 8,5, je co do změn rozmáchlejší/skeptičtější. Modely byly aplikovány s ohledem na predikce teplot a srážek v lednu a červenci a nakonec autorům vyhodily data toho, jak bude Sibiř nejspíše vypadat ke konci století.

Pro RCP 2,6 lze očekávat zvýšení zimních teplot o 3,4 °C, v případě RCP 8,5 pak dokonce o 9,1 °C. V létě se pak teploty zvýší o 1,9, respektive 5,7 °C. Spolu s tím má ročně přibýt o 60 až 140 mm více srážek. Sibiř rozhodně zcela neroztaje - zdejší podmínky však budou podstatně přívětivější pro lidské osídlení. Permafrost, který dnes pokrývá 65 procent území, například ustoupí jenom na 40 procent rozlohy. I mírnější oteplení v mezích RCP 2,6 by podle autorů práce zvýšilo obyvatelnost o 15 procent a mohlo by až pětinásobně zvýšit potenciální počet obyvatel.

To znamená, že Sibiř by mohla z dnešních 36 milionů lidí ubytovat až 180 milionů. V případě oteplení RCP 8,5 pak možná ještě více. Uvážíme-li, že je území i z geopolitického hlediska předvídáno jako jedno z budoucích horkých míst planety - zdejší nerostné suroviny sice oficiálně patří na ruské území, velmi se o ně však zajímá i blízká Čína a další velmoci - mohla by Sibiř být jakýmsi "divokým západem" konce století.

Něco získáš, něco ztratíš

"Také předešlé migrace lidské populace byly asociovány s klimatickými změnami. Jak civilizace vyvinula nové technologie, které zlepšily naše možnosti v adaptaci, lidé se stali na svém prostředí méně závislí," říká doktorka Elena Parfenová z Krasnojarského federálního výzkumného střediska při ruské Akademii věd, který výzkum vypracoval, "Nám v této práci šlo o zjištění, zdali budoucí změny na Sibiři můžou vést k lepší obyvatelnosti tohoto území lidmi."

Autoři nicméně rovněž zmiňují, že obyvatelnost není podmíněna jenom klimatem, ale také společenskou situací. Tedy přístupem orgánů a politické či ekonomické situaci. Pokud bude budoucí Sibiř rigidním prostředím, které přistěhovalcům hází klacky pod nohy, ani teplejší a vlhčí klima nemusí ke zvýšení populace nutně vést. V neposlední řadě je třeba zlepšit i dopravní obslužnost. "Rozsáhlá území Sibiře a Dálného východu mají málo vyvinutou dopravní infrastrukturu. To, jak rychle dojde na zlepšení tohoto stavu, ovlivní i rychlost osidlování v budoucnu. Rozhodnutí tohoto druhu přitom bude nutné učinit již brzy," dodala Parfenová.

Není to poprvé, co predikce klimatických změn naznačují, že ne všechny části světa budou postiženy stejně - to ostatně nikdo nikdy ani přímo netvrdil. Pár let zpátky se například objevila práce, která tvrdí, že právě Evropa by klimatickými změnami mohla být postižena relativně méně. Dojde u nás sice na extrémní počasí, ale ve srovnání s vlnami vedra a extrémním suchem v tropických oblastech na tom budeme o něco lépe.

Potenciální oslabení Golfského proudu, který do Evropy přináší teplejší podnebí, by v éře zvyšujících se teplot paradoxně mohlo být jistou výhodou - a to ačkoliv výrazně změní vzorce počasí a rozhodně by bylo lepší, kdyby došlo na zachování dnešního (či možná lépe včerejšího) status quo. 

Ani taková dobrá zpráva ale nemůže být jenom čistě pozitivní. Uvážíme-li, že již nyní Indii spéká rekordní horko přesahující 50 °C ve stínu, nabízí se samozřejmě otázka, kam budou lidé z podobně postižených tropických a subtropických oblastí utíkat - zvláště, pokud za humny budou mít kontinent, který bude relativně přívětivější. Ignorování globálních témat tedy do Evropy nejspíše klid nepřinese, i pokud budeme horka ušetřeni.

Možná, že se ale koza nažere, a vlk přitom zůstane celý - třeba nakonec budou všichni klimatičtí uprchlíci kolonizovat teplejší a sociálně, politicky i ekonomicky stabilní Sibiř.

Studii publikoval Environmental Research Letters.