Skupina vědců pozvedla hlas proti projektům stmívání Slunce. V otevřeném dopise představitelům států a vlád (tady) upozorňuje, že bychom měli změnit své chování a nenutit přírodu, aby se chovala podle našich přání.

Nápad ze sovětské éry

V roce 1974 předložil sovětský klimatolog Michail Ivanovič Budyko, jeden z prvních vědců, kteří upozorňovali na globální oteplování, pozoruhodný výpočet. Vyplývalo z něj, že po vypuštění nejméně dvou set tisíc tun síry do stratosféry bychom mohli oslabit tok slunečních paprsků, které dopadají na Zemi a ohřívají ji.

Po 45 letech, v roce 2019, začala myšlenku stmívání Slunce rozpracovávat skupina inženýrů z věhlasné Harvardovy univerzity v projektu označeném se zkratkou SCoPEx (Stratospheric Controlled Perturbation Experiment, Stratosférický řízený narušující experiment).

Výzkumníci v projektu zkoumají, jak by aerosoly a jiné drobné částice vypuštěné do stratosféry mohly zvýšit schopnost odrážet sluneční paprsky zpět do vesmíru, a tak ochlazovat planetu.

Tuto koncepci zkoumají nejen na Harvardu, zabývají se jí (už delší dobu) také vědecké týmy na jiných univerzitách. Výzkumníci nejčastěji projektují rozprašování směsi oxidu siřičitého se sazemi, které by mělo zajistit ochlazení ovzduší podobnému tomu, jaké nastává při velkých vulkanických erupcích.

Vypadá to jako sci-fi, ale není to nereálné ani drahé, alespoň pro vyspělou průmyslovou civilizaci. 

Částečky by vynesly balony nebo letadla do stratosféry, vrstvy atmosféry nacházející se ve výškách 18 až 50 kilometrů nad mořskou hladinou. Tam by reagovaly s atmosférickou vlhkostí. Při tom by vznikly aerosoly kyseliny sírové, které jsou schopné odrážet příchozí sluneční světlo.

Nebezpečná hra s Matkou přírodou

Proti projektům tohoto typu se postavilo šest desítek špičkových vědců. V otevřeném dopise píší, že plány solárních geoinženýrů jsou nebezpečné a vlády by je měly zablokovat.

„Množící se hlasy pro výzkum a vývoji solárního geoinženýrství nás znepokojují. Jeho důsledky by mohly převážit jakýkoli přínos,“ argumentují vědci.

Ve svém dopise sdílejí signatáři tři základní obavy:

1. Rizika solárního geoinženýrství nejsou a nemohou být plně známa. Není jasné, jaké by měly dopady na počasí, zemědělství a zajištění potravin a vody.

2. Dostupnost technologií solárního geoinženýrství může ohrozit závazky ke zmírňování klimatických změn, odradit vlády, firmy i jednotlivce, aby pracovali na dosažení dekarbonizace a uhlíkové neutrality.

3. OSN ani vlády nejsou schopny zaručit účinnou kontrolu nad zaváděním technologií solárního geoinženýrství v planetárním měřítku.

Autority z vědeckého světa vyzývají k uzavření mezinárodní dohody o zákazu solárního geoinženýrství, která by zablokovala financování takových projektů vládami, zakázala experimenty pod širým nebem a odmítla udělovat patentů na technologie stmívání Slunce.

Dopis bychom mohli pokládat za připomenutí, že předcházet emisím skleníkových plynů je racionálnější, než řešit jejich důsledky.

______________________

Pod čarou: Nad stmíváním Slunce, pokud by ho lidstvo vskutku uskutečnilo, by nepochybně nejásali majitelé solárních panelů a provozovatelé solárních parků, kteří dodávají bezemisní energii.

A obavy by z něj mohli mít i ti, kteří sledují úbytek či stagnaci populace ve vyspělých zemích a kterým neunikl poznatek výzkumníků z Telavivské univerzity. Tamní vědci nedávno zjistili, že ultrafialové paprsky z naší hvězdy zvyšují u lidí (a nejen u nich) touhu po sexu – povzbuzují endokrinní systém, který stojí za uvolňováním pohlavních hormonů (studie v Cell Reports).