Smetí na oběžné dráze hrozí katastrofou

19. 11. 2021 – 23:30 | Vesmír | Ladislav Loukota

Smetí na oběžné dráze hrozí katastrofou
Oběžná dráha Země se mění ve smetiště. | zdroj: Profimedia

Oběžná dráha Země se může stát nebezpečným místem. Poté, co lidstvo zaneřádilo odpadem planetu, znečišťuje také orbitu. Je to obrovský prostor, avšak smetí v něm rychle přibývá a houstne. 

V současnosti se podle odhadů Evropské vesmírné agentury ESA na oběžné dráze pohybuje více než 30 tisíc objektů větších než tenisový míček (včetně satelitů) a až 130 milionů objektů, které jsou menší.

Poté, co Rusové při testu rakety tento týden sestřelili svou družici Tselina-D, k nim přibyly další. Náraz vytvořil dalších 1500 kusů „sledovatelného kosmického smetí“. Oblak trosek přiměl posádku na palubě ISS (včetně dvou ruských kosmonautů), aby se uchýlila do návratových modulů pro případ, že by trosky stanici vážně poškodily.

Krok za krokem ke katastrofě

Situace leckomu mohla připomenout film Gravitace, ve kterém vesmírný odpad po odstřelu ruského satelitu způsobil destruktivní řetězovou reakci a poškodil americký raketoplán.

Každá srážka na orbitě vede ke vzniku hromady trosek, které se šíří a pokud zasáhnou další objekty, vznikají nové trosky. A tak to pokračuje.

Tento jev se nazývá Kesslerův syndrom. Není snad budoucností oběžné dráhy naší planety?

Cena satelitů se snižuje a projekty jako Starlink počítají s tím, že vynesou do kosmu desítky tisíc dalších satelitů. Bude tedy čím dál pravděpodobnější, že takové testy vyvolají katastrofu.

Kusy trosek mohou zničit satelit, kosmickou loď, anebo orbitální stanici. V červenci 2021 zasáhl ISS kus kosmického smetí a prostřelil její robotické rameno.

Vesmírný odpad je také významnou hrozbou pro ekonomiku. Satelity hrají zásadní roli v globální komunikaci. Pokud by nastal jejich výpadek, mohou Spojené státy denně ztrácet až miliardu dolarů. A Evropa by na tom nebyla o nic líp.

Až se koleje potkají…

Zmíněný ruský útok na vysloužilou družici byl jen jednou v řadě podobných zkoušek. V minulosti tak schopnosti svých zbraní na orbitě testovali Číňané, Indové i Američané. Vždy se na ně snášela kritika od astrovědců

Každý z testů přinesl nové poznatky týkající se zbraní označovaných zkratkou ASAT (Anti-satellite Weapons) i orbitálních „projektilů“.

Například po čínském testu v roce 2007 přetrvává roj trosek na orbitě a rozšířil se na trajektorie značně vzdálené od zničeného satelitu. Třetina známých drobných objektů, které dnes ohrožují Mezinárodní vesmírnou stanici, pochází právě z tohoto testu.

Mechanika orbitálního pohybu jim dává dlouhý život. Připomíná vtip s dvěma blázny, kteří jdou po kolejích a odpočinou si „až tam v dáli, kde se koleje potkávají“. Na oběžné dráze se všechny satelity pohybují vysokou rychlostí vůči povrchu Země. Poté, co jim tuto rychlost udělí rakety při startu, není k tomu již třeba žádný další motor (mimo korekci dráhy).

Totéž platí pro trosky zničené družice. Zatímco na Zemi projektily spadnou na povrch, na oběžné dráze se stále pohybují v prostoru.

Pozemská atmosféra, která v titěrném množství sahá stovky kilometrů od Země, trosky postupně brzdí, až je třením zničí. Avšak platí, že cokoli se ocitne na oběžné dráze, tak na ní dlouho zůstane. Pokud se s něčím nesrazí...

Čekání na Godota

Ačkoli se už plánují projekty, které by mohly vrátit na Zemi staré a nefunkční satelity, zatím se neuklízí. A neexistují ani plány na to, jak odstranit úlomky po testech protidružicových zbraní.  

Nechystá se žádná konvence, která by tyto testy zakázala, anebo aspoň regulovala. Řešením by například mohlo být vyhrazení určitých vzdálených orbit pro zkoušky zbraní. Koneckonců, nové zbraně se také testují na střelnici.

Čekáme snad na katastrofu? Na to, až scénář Gravitace přestane být filmovou fikcí a stane se realitou?

Zdroje:
The Guardian, Nedd, Space Commerce

Nejnovější články