Sen, stejně jako vyvážený spánek, má podstatný vliv na naše emoce a naši náladu. Je to psychologický jev, který odráží náš duševní stav. Může odhalit naše obavy a úzkosti a pomoci nám těmto stavům čelit.

Terapie snem

I když jsou naše sny strašidelné, neurologové ze Ženevské univerzity na základě své studie věří, že mohou fungovat jako terapie. V podstatě potvrzují teorii o simulaci hrozeb. Podle ní nás mozek ve snech staví do nepříjemných situací, abychom se lépe vypořádali se strachem a stresovými situacemi v reálném životě.

zdroj: YouTube

Vědci měli k dispozici 18 dobrovolníků. Při spánku byla sledována jejich mozková aktivita pomocí elektroencefalografie (EEG).

Pokaždé, když se účastníci pokusu probudili, což se stalo třeba i několikrát za noc, byli dotázáni na své sny a na to, zda se cítí vystrašeni.

Výsledky naznačují, že špatné sny nás skutečně mohou připravit na špatné věci v nadcházejících dnech. Výzkumníci zaznamenali, že lidé hlásící víc špatných snů, prokazovali během bdělosti větší schopnost potlačit strach.

Při rozboru výsledků vědci posuzovali dvě oblasti mozku, které jsou spjaty se strachem – insulární kortex a cingulární kortex. Cingulární kortex naši psychiku připravuje na případnou hrozbu. Insulární kortex spolu s další částí mozku – amygdalou, která zpracovává strach, je zapojen do vyhodnocování emocí.

Kdo zvládne stres

Vědci ze Ženevské univerzity provedli ještě druhý výzkum, kterého se zúčastnilo 89 dobrovolníků. Výzkumníci je připojili na přístroj sledující aktivitu mozku. Po probuzení jim ukazovali hrůzostrašné obrázky.

Výsledky ukázaly, že špatné sny u některých jedinců aktivovaly v mozku oblast zodpovědnou za ovládání emocí. Lidé v bdělém stavu poté účinněji reagovali na stresové situace než ti, kteří spali celou noc jako "v peřince".

"Zjistili jsme, že čím déle někdo ve svých snech cítil strach, tím méně byla po probuzení aktivována amygdala, insulární kortex a cingulární kortex," řekla k pokusu neurovědkyně Virginie Sterpenichová z Ženevské univerzity.

Pokud se nám tedy zdá něco špatného a máme ve snu strach, mozek na to reaguje a po probuzení nás to pozitivně ovlivní. Části mozku, které jsou při špatném snu aktivní, v případě probuzeného člověka aktivitu snižují. A tak je vnímání strachu potlačováno.

Autoři studie ale upozorňují, že jejich závěry neplatí pro opravdové noční můry. Ve špatných snech prožíváme jen slabší míru strachu, v nočních můrách se potýkáme s vysokou mírou, což má negativní vliv na naše emoce po probuzení.

"Jsme přesvědčeni, že pokud je ve snu překročena určitá prahová hodnota strachu, ztratí svou prospěšnou roli emočního regulátora," řekl neurovědec Lampros Perogamvros, který se na experimentu podílel.

Výzkum bude pokračovat

Každý patrně poznal, že se spánkem je úzce propojena i nálada. Dokonce pouhé zavírání očí reguluje naše emoce. Zavřené oči řeší emoční konflikty a mírní špatnou náladu.

A také každý ví, že když je spánku málo, nebo je ho naopak příliš, škodí to naší náladě.

Neurologové ze Ženevské univerzity se chystají ve výzkumu spánku a snění pokračovat.

Studie byla publikována v HumanBrainMapping.