Válka je pro Ukrajinu existenční hrozbou. Je devastující, nese s sebou obrovské náklady, umírá v ní mnoho lidí.

Dopadá také na životní prostředí, což nejnověji dokládá zničení přehrady Nová Kachovka. Už od začátku bojů má však Ruskem zahájená válka neblahé důsledky i na emise skleníkových plynů. Dvojnásob znepokojivé to je v době, kdy podle studie Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu dosáhly emise v globálním měřítku nejvyšší úrovně v dějinách civilizace.

Válka má vyšší emise než Česko

Nová zpráva, která podává ucelené vyčíslení dopadů války na Ukrajině na emise skleníkových plynů, upozorňuje, že konflikt zvýší zranitelnost vůči změně klimatu na celém světě.

Požár vyvolaný dělostřeleckou palbou na východě Ukrajiny. | zdroj: Profimedia

Zpráva dosud nebyla publikována. Zpravodaj televize CNN však měl příležitost do ní nahlédnout.

Odborníci v ní dospěli k závěru, že za prvních 12 měsíců válka způsobila čistý nárůst emisí odpovídající 120 milionům tun oxidu uhličitého. To je o 20 milionů tun víc emisí, než kolik jich v roce 2021 vypustilo do ovzduší Česko, jeden z nejprůmyslovějších států Evropy (tady).

Zmíněné množství odpovídá emisím 27 milionů osobních aut s benzínovými nebo naftovými motory, která jezdí po silnicích po dobu jednoho roku.

Skupina výzkumníků vedená nizozemským odborníkem Lennardem de Klerkem se pokusila o komplexní odhad emisí. Analyzovala emise z paliv používaných vojenskými vozidly či letadly, z lesních požárů způsobených ostřelováním i požárů bombardovaných skladů fosilních paliv, z vynucených změn ve využívání fosilních paliv v Evropě a z budoucí obnovy budov a infrastruktury na ukrajinském území.

Data experti čerpali z různých zdrojů – zejména ze satelitů, vědeckých prací, z rozhovorů s odborníky, nebo z analytických vojenských zpráv.

Když je v sázce přežití...

„Nečekali jsme, že emise z války budou tak vysoké. Je to ale dáno tím, že k nim nepřispívá jen samotná válka, ale také budoucí rekonstrukce zdevastované země," cituje Klerka web televize CNN.

Největší dopad na klima, který představuje téměř polovinu znečištění (42 procent) připisovaného válce, bude mít právě poválečná obnova poškozených a zničených budov a infrastruktury, píše se ve zprávě. Rekonstrukce budou vyžadovat obrovské množství materiálů, jakými jsou cement nebo beton.

Zhruba 15 procent celkových válečných emisí padá na vrub požárů vyvolaných boji. Zpráva neopomenula ani úniky metanu po sabotážích na plynovodech Nord Stream 1 a 2. Při nich podle odhadů unikl ekvivalent 14,6 milionu tun oxidu uhličitého, což je 12 procent z válečných emisí.

Autoři zprávy dokonce vyčíslili dodatečné znečištění ohřívající planetu, které vzniklo v důsledku přesměrování tras leteckých společností, které se musely vyhnout ruskému a ukrajinskému vzdušnému prostoru.

Klerk pokládá odhad svého týmu za konzervativní. „Emise armády bylo náročné spočítat. Není například možné se jen tak spojit s Ruskem a zeptat se ho, kolik paliva spotřebovává ve svých tancích a letadlech,“ říká expert a dodává: „Přesnější odhad budeme patrně schopni získat až po konci války.“

Vědec chápe, že úvahy o klimatu nejsou tím, co Ukrajince v tuto chvíli zaměstnává. „Je to pro ně především otázka přežití,“ upozorňuje. Přesto říká, že je důležité analyzovat a dokumentovat často přehlížené dlouhodobější dopady války na klima.

„Chceme světu ukázat, že škody, které Rusko způsobuje svými agresivními činy, se netýkají pouze Ukrajiny, ale mají dopad na celý svět v podobě dalších emisí skleníkových plynů, které jsou společným problémem civilizace,“ zdůrazňuje de Klerk.

Z dat publikovaných v minulých letech a měsících je čím dál zjevnější, že globální závazek udržet oteplování v mezích 1,5 stupně Celsia proti předindustriální úrovni se vymyká z rukou. Také proto Lennard de Klerk usiluje o to, aby do závěrů klimatického summitu COP28, který se letos uskuteční v Dubaji, byly zahrnuty emise z válek, zejména z války na Ukrajině.