Dostal název therizinosaurus, což znamená „ještěr s kosou“. Patřil mezi dvounohé dinosaury, tedy teropody, a žil v období pozdního triasu a křídy před 220 miliony až 66 miliony let.

Tento kolos byl srovnatelný s T-rexem. Dorůstal délky devíti metrů a dospělý jedinec vážil přes pět tun. Jeho impozantní drápy narůstaly do délky přesahující jeden metr. A co dráp, to kosa.

Jsou to právě therizinosaurovy drápy, které zůstávají pro vědce záhadou. Dodnes se dohadují, k čemu vlastně mohly sloužit a nemají pro ně jasné vysvětlení, připomíná magazín IFL Science.

Filmaři se mýlili

Na tuto otázku neodpověděla ani letošní zevrubná studie pařátů zvířete publikovaná v časopise Communications Biology. 

Porovnání velikosti therizinosaura a člověka. | zdroj: PaleoNeolitics / Wikimedia Commons

Výzkumníci ve studii použili podrobné skeny fosilií k tomu, aby vytvořili 3D počítačové modely drápů, které potom testovali na různé mechanické funkce, jako je třeba tahání, hrabání, sekání nebo propichování.

Z modelů vědci zjistili, že drápy jsou na svou délku natolik slabé, že nedokázaly ani zaháknout a strhnout větve, natož aby je zvíře mohlo využít při boji nebo k odražení útočníků.

Scéna, v níž therizinosaurus ve filmu Jurský svět: Nadvláda (Jurassic World: Dominion) probodává svými pařáty obřího giganotosaura, tak neodpovídá realitě.

„Filmy a dokumenty naznačují, že therizinosauři své drápy používali jako dlouhé meče k boji mezi sebou nebo s predátory,. Náš výzkum však naznačuje, že nesnesly žádné velké namáhání. To znamená, že tato zvířata nemohla drápy využít v souboji,“ řekl v magazínu Live Science paleoantropolog Zichuan Qin z univerzity v anglickém Bristolu, který zmíněnou studii vedl.

„Výsledky nás všechny pochopitelně překvapily, protože jsme minulý rok sledovali Jurassic World: Dominion a byli jsme uchváceni tím, jak je therizinosaurus používá. Teď jsme si uvědomili realitu: ‚Ne, to není pravda!‘“ upozornil vědec.

Drápy jen pro ozdobu?

O účel drápů dinosaura, poprvé popsaného ruským (sovětským) paleontologem Jevgenijem Malejevem v roce 1954 na základě zkamenělin z mongolské pouště Gobi, vedou vědci spory už desítky let.

Fosilie paží s drápy therizinosaura, které vystavuje muzeum Cosmocaixa v Barceloně. | zdroj: Profimedia

„Bylo mnoho sporů o tom, k čemu tyto drápy sloužily, částečně proto, že jsou tak velké, a částečně proto, že jsou připojeny ke zvířeti, jehož rysy naznačují, že bylo býložravé. Jeho lebka i zuby nás vedou k předpokladu, že therizinosaurus požíral rostliny,“ cituje Live Science Paula Barretta, paleobiologa z Natural History Museum v Londýně, který studii hodnotil.

Studie využití drápů k boji vyloučila. K čemu tedy mohly zvířeti sloužit? Proč se u něj vlastně vyvinuly?

„Mohli své dlouhé drápy předvádět, aby udělali dojem a okouzlili samice, podobně jako pávi rozevírají ocasy, aby zapůsobili na případné partnerky. Mohli je také použít k vzájemnému česání. Tato zvířata byla opeřená, takže by se jim mohly takové hřebeny hodit. Anebo therizinosaurům mohly drápy posloužit, aby klapáním vyděsili případné útočníky,“ řekl spoluautor studie Mike Benton, profesor paleontologie obratlovců na univerzitě v Bristolu.

To jsou však jen domněnky. Záhada „střihorukého Edwarda z jurského parku zůstává i po roce 2023 nevysvětlena.

Portrét střihorukého Edwarda z epochy křídy. | zdroj: Profimedia