Jmenuje se Thwaites. Vědci mu také říkají ledovec 'soudného dne'. A vědí proč.

Je jedním z největších ledovců světa – kolosem, který je dvakrát větší než Česko. Zabírá plochu téměř 170 tisíc kilometrů čtverečních a tvoří ho kilometr tlustý led. A pokud tání vyvolává obavy ze zvyšující se hladiny oceánů a moří, bývá často spojováno právě s osudem tohoto ledovce v západní Antarktidě pojmenovaném po geologu Fredriku Thwaitesovi.

Pohyb a lámání ledovce. | zdroj: PNAS/2020 Mnohé vědce proto znepokojilo časosběrné satelitní video, které ukazuje, že Thwaites a sousední ledovec Pine Island sjíždějí z pevniny do Amundsenova moře rychlostí dvou kilometrů za rok. (Pohyb je patrný v časosběrném videu).

Při této rychlosti se ledovec nestačí doplňovat sněžením, kvapem ho ubývá a – jak je patrné z detailních záběrů vpravo – vznikají v něm trhliny.

Vědci spočítali, že pokud by Thwaitesův  ledovec nadobro zmizel, zvedla by se hladina oceánů a moří v průměru o půl metru. Jenže co je horší: Kdyby se Thwaites rozpustil, vzal by s sebou do oceánu i své ledové sousedy, protože v oblasti funguje jako štít mezi oteplujícím se oceánem a zmrzlou pevninou.

Překreslíme mapy pobřeží...

V tomto případě by pro některé přímořské oblasti vskutku nastal 'soudný den'. Hladiny by se zvedly o 3,2 metru. Zaplavena by byla třeba podstatná část New Yorku a pod hladinou by zmizela většina Nizozemska i Floridy. A když si k antarktickým ledovcům přičtete ještě arktické…

"Lidé by museli překreslit mapy pobřeží," upozornil David Holland, profesor atmosférických věd na Newyorské univerzitě, který přispíval do několika studií o antarktických ledovcích, v televizním pořadu PBS News Hour.

Thwaitesův ledovec na mapě Antarktidy. | zdroj: Antarctic REMA Explore

Pravda, tato situace nenastane v příštích letech nebo desetiletích. Vědci odhadují, že Thwaites, který se zmenšuje už od konce doby ledové před 10 tisíci lety, roztaje za 200 až 600 let. Stále víc se však přiklánějí k dolní hranici tohoto pásma. Také proto, že koncem loňského roku byla uvnitř ledovce objevena obrovská dutina o rozloze newyorského Manhattanu, která se zvětšuje a ohrožuje jeho stabilitu. 

... a postavíme Noemovu archu

Thwaites patří mezi šelfové ledovce, což jsou ledové plošiny pomalu se sunoucí k pobřeží oceánu. Tvoří je led ze stlačeného sněhu. Kromě Antarktidy jsou k vidění v Grónsku, Kanadě a Rusku. Za hlavní způsob ztráty hmoty z těchto ledovců bylo až donedávna pokládáno 'telení'. Tak se říká odlamování kusů ledu do moře z čela ledovce.

Studie americké vesmírné agentury NASA a univerzitních vědců publikovaná před sedmi lety v časopise Science však dospěla k závěru, že většina úbytku ledu z šelfových ledovců je dnes způsobena teplejší vodou, která omývá jejich spodní plochu. A to platí také pro Thwaites.

Thwaites je důležitý ledovec. Avšak tvoří jen zlomek antarktické ledové říše, která teď taje šestkrát rychleji než v osmdesátých letech minulého století. Ročně z kontinentu mizí 252 miliard tun ledu, zatímco před čtyřiceti lety to bylo 40 miliard tun.

Vědci odhadují, že kdyby ledová pokrývka Antarktidy roztála beze zbytku, hladiny oceánů a moří by se zvedly téměř o 60 metrů.

Roztaje vůbec? Pokud ano, taková doba je ještě daleko. Na palubní lístek na Noemovu archu tahle generace šetřit nemusí.

(Nejnovější výzkum Thwaitesova ledovce naleznete ve vědeckém magazínu PNAS. Data a snímky z jeho dlouhodobého pozorování jsou na webu Thwaitesglacier.)

Pohyb a tání Thwaitesova ledovce ovlivňují teplé větry ze severu, tlak přílivu a teplejší voda, která omývá jeho spodní plochu. | zdroj: Jennifer Matthews/IGPP