Živočišné druhy se stěhují k pólům. Budou je lidé následovat?

8. 6. 2020 – 14:57 | autor: Ladislav Loukota | komentáře:

Živočišné druhy se stěhují k pólům. Budou je lidé následovat?
Lachtani táhnou k pólu. Budeme je následovat? | zdroj: Profimedia.cz

Zvířata reagují na globální oteplování migrací směrem k chladnějším pólům. Mořští živočichové se přitom před rostoucími teplotami stěhují rychleji než suchozemští.

K takovému závěru dospěla metastudie, která posuzovala výsledky 258 dřívějších výzkumů zkoumajících migraci více než 12 tisíc druhů živočichů, rostlin a mikroorganismů. Výsledkem je první databáze jejich pohybů po planetě nazvaná BioShifts.

Ryby jsou rychlejší

Vědci ve své práci zjistili, že suchozemská zvířata se přibližují pólům tempem několika metrů za rok. Hmyz, který migruje snáze, urazí ročně od rovníku 18,5 kilometru.

Z velkých živočichů vykazují vyšší tempo ti, kteří žijí v moři. K pólům se blíží v průměru ročním tempem šesti kilometrů.

Rozdíl mezi suchozemskými a vodními živočichy vysvětlují biologové dvěma hlavními důvody. Za prvé – vzduch vede teplo zhruba 25krát hůře. Zvířata na souši proto mohou snáz regulovat tělesnou teplotu. A za druhé – půda je vlivem zemědělství členěna. "Suchozemcům" se proto do cesty do chladnějších míst staví překážky.

Metastudie upozorňuje na to, že lidé si stěhování druhů většinou nepovšimnou, pokud se nevěnují rybolovu (viz video).

zdroj: YouTube

Výzkumníci připouštějí, že výsledky jejich databáze nejsou vyčerpávající. Podařilo se jim postihnout jenom 0,6 procenta známých druhů života na Zemi.

Je to nicméně první krok k detailnějšímu pochopení vztahů jednotlivých druhů a prostředí, v němž žijí. A také snad posun k souhrnnější databázi sledující proměnu biomů v reálném čase.

Na řadě je člověk

Navzdory pomalému tempu pohybu u suchozemských tvorů je ovšem trend zjevný – velká část druhů se vzdaluje tropům. Nabízí se tak samozřejmě otázka, nakolik budou tomuto trendu pod vlivem globálního oteplování podléhat lidé.

V mnoha oblastech planety může v budoucnu vzniknout smrtící kombinace vysoké vlhkosti vzduchu a vysoké teploty. Vzhledem k tomu, že při vysoké vlhkosti přestává u lidí fungovat pocení sloužící k ochlazování, teplota nad 35 stupňů Celsia ve stínu může být doslova vražedná.

Dá se přitom očekávat, že takové podmínky mohou v řádu desetiletí panovat například ve velké části Indie, druhé nejlidnatější země světa. Lidská migrace, kterou to může vyvolat, by byla mnohonásobně větší než migrační vlna, kterou Evropa zažila v roce 2015.

Metastudii naleznete v žurnálu Nature, databázi BioShifts zde.

Nejnovější články