Koncem doby ledové stoupla moře o 12 metrů. Čeká lidstvo totéž?

11. 5. 2020 – 21:38 | autor: Ladislav Loukota | komentáře:

Koncem doby ledové stoupla moře o 12 metrů. Čeká lidstvo totéž?
Eiffelovku moře nepohltí, tahle představa je skutečně mimo realitu | zdroj: Profimedia.cz

Žijeme v době stoupajících hladin moří a oceánů. Není to však poprvé, co se na Zemi zakusovala voda do pobřeží.

V důsledku klimatických změn tají ledovce a stoupají hladiny moří a oceánů. Nejnovější projekce zveřejněná v magazínu Nature, počítá s tím, že do roku 2100 budou výš o 1,3 metru.

Tato hodnota může dělat příštím generacím vážné problémy, zejména těm našim potomkům, kteří budou obývat přímořské oblasti.

Nová studie pod vedením klimatologa Jo Brendryena z univerzity v norském Bergenu však ukazuje, že hladiny moří a oceánů se zvyšovaly i v minulosti, a to z dnešního pohledu drakonickým tempem – několikanásobně rychleji. Výzkumníci v ní dospěli k závěru, že v období před čtrnácti tisíci lety vystoupala hladina moří o 12 metrů.

Bylo to na sklonku poslední doby ledové.

K čemu jsou dobré krápníky

Brendryenův tým použil inovativní metodu radiouhlíkového datování izotopu uhlíku C-14, kterou se zjišťuje stáří biologických materiálů. Je založena na poklesu počtu atomů uhlíků C-14.

Tento typ datování je přesný i miliony let zpátky do minulosti. Dokonce může být přesný na roky, pokud zjišťujeme stáří z posledních tisíců let. Úroveň C-14 v atmosféře se sice mění, ale stromy nám ji konzervují.

  Předešlý rozsah ledovce dle jeho ustupování Někdejší rozsah ledovce | zdroj: Brendryen et al., Nature

V mořích je však s takovým měřením problém. Izotop uhlíku C-14 má různý průnik do vod blíže hladině proti nižším hlubinám. Organismy žijící hlouběji se k atmosférickému C-14 dostávají opožděně. Při datování tak působí o stovky let starší, než doopravdy jsou.

Výzkumníci proto tentokrát srovnávali mořské sedimenty s vrstvami uloženými ze stejné periody v krápnících čínských jeskyní. Jejich komparace umožnila zpřesnění kalibrace rozdílu mezi úrovní C-14 na souši a v moři.

Výsledkem je nová predikce týkající se zvýšení hladin na konci doby ledové, před čtrnácti milénii.

Dřívější studie předpokládaly, že za čtyři staletí se moře zvýšily o jeden až dva metry. Brendryenův výzkum usuzuje, že hladina se ve sledovaném období tání v místních podmínkách dnešního Norska zvýšila za čtyři staletí až o 12 metrů.

Tání bez fosilní ekonomiky

Samozřejmě platí, že dobové podmínky byly značně odlišné od toho, v jakých žijeme dnes. Pevninský ledovec pokrýval během poslední doby ledové převážnou část kontinentální Evropy. A tání bylo zcela přirozeně – neurychlily ho ani spalovací motory, ani začínající zemědělství.

Přesto změny podmínek měly vliv na mnoho dalších klíčových událostí, včetně vymizení původních obyvatel Evropy a jejich nahrazení zcela novou větví Homo sapiens.

Nakonec se můžete podívat, jaký dopad na pevninu by mělo zvýšení hladiny moří a oceánů o 12 metrů.

Studie byla publikována v žurnálu Nature Geoscience.

Nejnovější články