Nová britská studie bere vítr z plachet všem, kdo svou náklonnost k dobrému pití živili pocitem, že se vlastně starají o své zdraví. Výzkumníci deset let sbírali data od více než 50 000 respondentů: polovinu tvořili abstinenti a polovinu konzumenti alkoholu v únosném množství (v průměru sklenka vína nebo jedno pivo denně). Jaké rozdíly studie odhalila?

Minimální. V podstatě jedinou skupinou, kde se sice drobné, ale měřitelné pozitivní dopady na zdraví dotyčné osoby projevily, byli muži mezi 50 a 64 lety a ženy starší 64 let.

Studie dále uvádí, že předchozí podobné práce v oboru často opakovaly tu chybu, že braly abstinenty za jednolitou skupinu, což v praxi vůbec neodráží realitu: v jedné velké množině se tím pádem potkají asketičtí sportovci, bývalí alkoholici nebo lidé, jejichž životní styl sice vynechává alkohol, ale jinak má do zdravého ideálu daleko.

zdroj: Toby Bradbury

S přihlédnutím k výše uvedeným nedostatkům lze jakákoli drobná pozitiva víceméně pominout. Nebo z nich alespoň v žádném případě neodvozovat, že konzumace alkoholu vám nějakým zásadním způsobem pomůže vylepšit zdravotní stav. Výrazné a prokazatelné dopady jsou jenom ty, které se vztahují ke konzumaci nadměrné. A ty bohužel zůstávají jednoznačně záporné.