Vesmír je gigantický prostor, který se vymyká našim pozemským představám o prostoru. Pohybují se v něm a rotují gigantická tělesa. A to je důvod, proč nemohou modely sluneční soustavy odpovídat realitě.

Pro lepší představu: Pokud by Zemi reprezentovala kulička o průměru dva centimetry, sluneční soustava by měla rozlohu Prahy. V takovém případě by Slunce muselo být koulí o průměru dva metry a vzdálenost mezi Zemí a Sluncem by byla zhruba 200 metrů.

zdroj: YouTube

Vysoce realistické vyobrazení sluneční soustavy by každopádně nevypadalo zajímavě. Jednotlivá tělesa proto musejí být přiblížena, aby bylo jasné, co se ve sluneční soustavě odehrává. Realistická měřítka by zkrátka způsobila, že byste nic neviděli.

James O'Donoghue je planetární vědec, který v sérii jedinečných animací založených většinou na přibližování a vzdalování objektů ukazuje, jak funguje sluneční soustava a v jakém poměru jsou vzdálenosti vesmírných těles.

zdroj: YouTube

Slunce není přirozeně vyobrazeno ve své skutečné velikosti vzhledem k planetám. Je tak obrovské, že by animacím dominovalo. A planety se svými oběžnými drahami jsou znázorněny v relativním měřítku.

Prostor je tak obrovský, že jsou nutné určité kompromisy. "Existuje jen málo věcí, které lze v měřítku znázornit, pokud hovoříme o vesmíru," přiznává O'Donoghue, který mimo jiné vytvořil názornou animaci rychlosti, jakou se v prostoru šíří světlo.

zdroj: YouTube

Animace planetárního vědce, bývalého zaměstnance americké vesmírní agentury NASA, který teď pracuje pro japonský kosmický institut JAXA, v každém případě stojí za shlédnutí.

Další jsou tady a zde.

Publikováno v Business Insider.