Kolonizace vesmíru by mohla vyvinout nové druhy člověka

- Vesmír autor: Radek Chlup

Jedna věc je dopravit lidi na Mars a věc druhá umět na rudé planetě žít... a přežít. Evoluční biolog Scott Solomon z Riceovy univerzity soudí, že by mohlo kolonizování vesmíru a jeho planet zapříčinit vývoj nových druhů člověka. Důvod je jasný – v cizích podmínkách by lidským kolonizátorům mutovaly geny.

Umělecká představa kolonie na Marsu

Umělecká představa kolonie na Marsu,zdroj: Profimedia.cz

Vědci si kladou za cíl dostat lidi na Mars a terraformovat červenou planetu. Do konce roku 2024 chce Elon Musk se svou raketou Space X poslat astronauty na Mars, NASA tam plánuje lidskou posádku poslat po návštěvě Měsíce. Přestože máme k dopravě na rudou planetu technologické prostředky, ještě zcela nerozumíme evolučním dopadům na lidské tělo v případě kolonizace nám nepřirozených planet, jako je Mars. Scott Solomon tedy položil otázku – co se stane s kolonizátory Marsu v dlouhodobějším horizontu, jakmile začnou genetické mutace kaskádovitě procházet genetickým fondem?

Americký evoluční biolog si myslí, že se o těchto věcech příliš nediskutuje, přitom jde o dost zásadní věc. A proto nastínil, co by mohli marťané ze Země na Marsu zažít. Mutace může nastat pozitivní i negativní. Kolonizátorům by se značně posílily kosti, naopak by museli nosit brýle kvůli krátkozrakosti. Došlo by ke snížení imunity na absolutní minimum, přičemž porody by byly extrémně nebezpečné. Dalším problémem je radiace – šlo by o takovou míru radiace, že by nastal příliv rakoviny.

Vznik samostatné mimozemské civilizace

Podle Solomona vznikne v případě kolonizace Marsu zcela nový druh člověka, a co je zásadní – povede to do takové míry, že se lidé z Marsu nebudou moci pářit s obyvateli Země. Evoluce je někdy pomalejší a někdy rychlejší v závislosti na jednotlivých mutacích. Pokud budou hrát mutace ve prospěch přežití, je to dobře, ale má to háček. Tyto geny budou rozvíjeny a předávány mnohem rychleji, než je obvyklé.

Kontakt s marťany z Marsu a pozemšťany by tak mohl být dokonce smrtící. Na Marsu se nevyskytují žádné mikroorganismy, které by přenášely nemoci. Pokud by tedy byla kontrolována křížová kontaminace mezi Zemí a Marsem, k žádným onemocněním by nedošlo. V opačném případě by ale mohlo dojít ke katastrofě, obyvatelé Marsu by totiž neměli vypěstovanou odolnost vůči pozemským mikroorganismům. Znamená to, že by za žádnou cenu nesmělo dojít k tělesnému spojení mezi kolonizátory Marsu a obyvateli Země.

Jak již bylo řečeno – ne všechny mutace musí být nutně negativní. Každé narozené dítě na Zemi má 60 nových mutací, na Marsu by číslo mohlo vyskočit až na tisíc. Díky těmto mutacím by kolonizátoři získali pro život na Marsu velmi důležité výhody, díky nimž by se vyrovnali s touto brutální planetou – odlišný tón pleti, chránící před zářením, nezávislost na kyslíku pro přizpůsobení se tenké atmosféře, hustší a silnější kosti pro menší úbytek vápníku při těhotenství a další. 

Začít znovu jako nový druh a přežít

Je to ironické, ale v případě neobyvatelnosti planety Země, je jedinou možností osídlit planetu jinou a stát se zcela novým druhem člověka. Solomon řekl, že pokud bychom kolonizovali vesmír a jiné planety, mohli bychom být svědky mnoha nových druhů člověka.

Mimochodem, k lepšímu odhadu možných mutací na Marsu by se dal využít editor CRISPR. Jde o segmenty nahromaděných a pravidelně rozmístěných palindromických repetic. Jsou to úseky prokaryotické DNA, obsahující krátké repetice nukleotidů. Každá repetice je následována krátkými segmenty – zvanými jako spacer DNA, které jsou získány při předchozích setkáních s příslušnými bakteriálními vlivy či plazmidy.

Tagy: Mars mise na Mars Vesmír genetika věda a poznání

Zdroje: Futurism