Odborníci z Centra pro modelovaní biologických a společenských procesů (BISOP) vyzývají českou vládu, aby přehodnotila očkovací strategii. Požadují, aby se při vakcinaci striktně držela postupu ‚od nejstarších‘ s výjimkou zdravotníků a sociálních pracovníků v ‚první linii‘.

Učitelé jsou k očkování registrováni od 27. února. Počátkem března začala jejich vakcinace.

Experti s přednostním očkováním učitelů nesouhlasí s výjimkou těch, kteří spadají do věkové kategorie 55+. Za příklad přitom dávají britskou očkovací strategii. Za jejím úspěchem je nejen vyšší počet vakcín, ale i přísně dodržovaná zásada očkování podle věku.

Zachraňujme životy!

BISOP se ve svém dokumentu vydaném v úterý odvolává na analýzu, kterou vedl profesor Adam Finn, člen britského Výboru pro vakcinaci a imunizaci. Z ní je patrné, že pravděpodobnost záchrany lidského života se výrazně liší podle toho, koho očkujeme.

Analýza, která vycházela z dat pojistných matematiků, dospěla k závěru, že vakcinace 160 seniorů nad 80 zachrání jeden život. Vakcinace 350 seniorů mezi 75 a 79 lety zachrání také jeden život. Abychom ale zachránili jeden život pro skupinu pod 50 let, museli bychom naočkovat 47 tisíc lidí. Tato čísla vycházejí z pravděpodobnosti úmrtí jednotlivých skupin na covid, která silně stoupá s věkem.

Eva Blechová, René Levínský a Jakub Weiner z Laboratoře veřejných politik BISOP provedli obdobnou analýzu pro česká data. Porovnali přitom dva scénáře.

• V prvním by začátkem února bylo naočkováno všech 260 tisíc učitelů, poté příslušníci nejstarší věkové kohorty 80+ následováni seniory 65 až 79.

• Ve druhém scénáři by byla nejprve očkována kohorta 80+ následována 65 až 80, a až teprve poté učitelé. 

(Při denním průměru 66 tisíc dávek, tedy - pro jednoduchost - 33 tisíc očkovaných, by zabralo naočkování všech učitelů osm dnů, nejstarší kohorty 13 dnů, pro seniory 65-79 by to bylo 51 dnů.)

Tady jsou výsledky:

• V prvním scénáři by všichni senioři na očkování čekali o osm dní déle než ve druhém, byli by tedy o osm dní déle vystaveni riziku úmrtí, což by, přepočteno ze skutečných úmrtí za únor, znamenalo o 458 smrtí 80+ víc a o 536 smrtí 65 až 79 víc než v druhém scénáři. Dohromady by to představovalo 1014 životů ztracených prioritizací učitelů.

• Ve druhém scénáři by naopak čekat museli učitelé, a to 64 dnů. V takovém případě by zemřelo navíc 39 učitelů.  

Odborníci připomínají, že riziko úmrtí na covid-19 roste téměř exponenciálně (v seniorských kategoriích se přibližně zdvojnásobí za každých pět let věku navíc), zatímco předpokládaný věk dožití klesá pomaleji, než roste věk. Lidé, kteří se dožijí průměrného věku, mohou statisticky očekávat ještě dekádu života. Žena ve věku 75 let má v Česku před sebou ještě průměrně 12 let života, muž ve věku 75 let pak ještě necelých deset let.

„Brzké otevření škol, které bylo hlavním argumentem pro očkování učitelů, je jistě vysoká priorita. Školy ale bude dávat smysl otevírat teprve ve chvíli, kdy významně poklesne zátěž nemocnic. Cestou ke snížení počtu pacientů je očkování seniorů – ne očkování učitelů,“ zdůrazňují analytici skupiny BISOP.

BISOP v analýze píše, že v Německu při očkování upřednostňují učitele- ty starší očkují se skupinou 65 až 79, ostatní s kategorií 60 až 65. V Česku se však učitelé začali očkovat v situaci, kdy byla první dávkou očkována jen polovina seniorů nad 80. 

„Dáváme ke zvážení změnu plánu očkování učitelů, nebo jeho uzpůsobení – například trvat na pokynu pro ředitele škol pouze o vakcinaci učitelů nad 55 let a zakotvit tuto věkovou hranici do prioritizace,“ vyzývají experti.