Umělá inteligence určila, co je pro vztah nejdůležitější
23. 8. 2020 – 13:53 | Technologie | Ladislav Loukota | Diskuze:
Dostaneme jednou z počítače užitečné algoritmy pro šťastný vztah?
Umělá inteligence se brzy může stát poradcem v našich vztazích. Naznačuje to nový výzkum expertů ze dvou univerzit – Kalifornské a Západoontarijské.
Výzkumníci vytvořili strojové učení, které analyzovalo šance víc než 11 tisíc párů na úspěšný vztah. Z dat vyplynulo, že hlavním ukazatelem úspěšnosti vztahu je to, že partnerovi/partnerce záleží na vztahu. Není to však jediný ukazatel.
Počítač hodnotil prožitky
Snad všichni se na počátku nového vztahu ptáme, jestli to bude vztah šťastný a úspěšný. Tým pod vedením psychologů Samanthy Joelové a Paula Eastwicka se však rozhodl najít odpověď v datech. Výzkumníci vzali 43 balíčků sociologických dat, v nichž tisíce párů hodnotily své prožitky, a dal počítači analyzovat nejvýznamnější faktory pro vztah.
Na konci vyplynuly tři. Na prvním místě bylo to, že partner bere vztah vážně. Následovalo měřítko toho, zda vás partner dokáže ocenit a sexuálně uspokojit. Tyto tři faktory v součtu tvoří optimální recept na šťastný vztah.
Nejsou to však jediné ingredience vztahu. Důležité pro vztah je také to, jestli jsou lidé spokojeni se svým životem, zda jsou náchylní k depresím, anebo zda jsou samotářští.
Data nicméně naznačila, že i depresivní a egocentrické osobnosti mají šanci na úspěšný vztah, pokud o něj pečují.
Následující mapa ukazuje váhu deseti ukazatelů úspěšnosti nebo neúspěšnost vztahu: Partnerovo vnímání závazku, intimita, ocenění, sexuální uspokojení, láska, vnímání partnerových reakcí, konflikt, vnímání partnerova uspokojení, investice (do vztahu), důvěra.
Druhá mapa znázorňuje váhu individuálních rozdílů pro úspěch či neúspěch vztahu: Spokojenost se životem, deprese, negativistický přístup, úzkostlivý dohled, vyhýbání se dohledu, úzkost, pozitivní přístup, souhlas s partnerem, věk, úcta k sobě samému.
Psycholožka Joelová upozornila, že faktory zaměřené na vztah byly v předpovědích úspěchu vztahu dvakrát až třikrát významnější než individuální rozdíly. "Myslím, že to odpovídá naší intuici. Překvapivé ale je, že jakmile máte data o vztazích pohromadě, individuality začnou zapadat do pozadí," řekla Joelová. Eastwick to doplnil poznámkou: "Nezáleží na tom, kdo jsem, když jsem s tebou."
Je také pozoruhodné, že pro vztah jsou z individuálních vlastností významnější spíše negativní než pozitivní rysy. Jinými slovy, nezávisí ani tolik na tom, zda jste občas sympaťák, pokud jste občas také žárlivec nebo máte deprese.
Negativní rysy jsou podle analýzy významnější (pro neúspěch) než ty pozitivní (pro úspěch). Jinými slovy, pro úspěch ve vztahu je důležitější tlumit své temné stránky než upozorňovat na ty světlejší.
Dostaneme vztahové aplikace?
Nebude tato metodika inspirovat byznys? Nepovede k mobilní aplikaci, která na základě dotazníků ohodnotí vaše šance na úspěch ve vztahu?
Kdoví, co by to udělalo s randěním. Možná to však brzy zjistíme – a hodilo by se to koneckonců i vědě. Čím větší počet lidí bude takové algoritmy pomocí strojového učení studovat, tím přesnější budou. Časem se nám tak rovnice šťastného vztahu může zpřesňovat.
Studie byla publikována v PNAS.