Rozbor hrotu šípu z pozdní doby bronzové, který patří k exponátům Historického muzea v Bernu, odhalil jeho pozoruhodný původ: je ukován z meteoritického železa.

Zbraň z vesmíru

Mohlo být „cool“ vyrazit na lov nebo do boje s meteoritickým šípem v toulci. Jenže pravěký lovec a bojovník o původu hrotu šípu patrně neměl ponětí. Zdroj železa, z něhož byl vyroben, určili až o tisíce let později vědci, kteří moderními, nedestruktivními metodami zkoumali muzejní artefakty.

Meteoritický hrot šípu z pravěku. | zdroj: Kredit-Thomas Schüpbach

Železný hrot šípu, který vážil 2,9 gramu a měřil 39,3 milimetru, nalezli už v devatenáctém století u švýcarského města Mörigen na místě pravěkého kůlového sídliště z doby bronzové. Obsahoval zbytky dávného lepidla – březového dehtu, což naznačuje, že byl připevněn k dříku.

Analýza ukázala, že hrot byl ukován v letech 900 až 800 před naším letopočtem, píše magazín Archeology.

V té době obyvatelé Evropy ještě tavit železo z rud neuměli. Dokázali to pouze Číňané a Chetité. A možnosti dovozu byly v pravěku značně omezené.

Vše vysvětlila další analýza pomocí elektronové mikroskopie, rentgenové tomografie, fluorescence a gama spektrometrie. „Nade vší pochybnost se ukázalo, že hrot je vyroben z meteoritického železa, píší autoři studie o hrotu šípu v časopise Journal of Archaeological Science.

Meteoritickou povahu železa v hrotu potvrdily izotopy hliníku-26, které se vyskytují pouze v předmětech pocházejících z oblasti mimo zemskou atmosféru. V hrotu šípu také experti zjistili zvláštní slitinu železa a niklu, která se vyskytuje pouze v meteoritech.

Stopa ukazovala na oblast posetou úlomky meteoritu Twannberg, který dopadl na planetu před 170 000 lety. Tato lokalita je vzdálena jen několik kilometrů od místa nálezu hrotu.

Ukázalo se však, že zkoumaný hrot obsahuje 8,3 procenta niklu, což je dvakrát vyšší hodnota než v meteoritu Twannberg. Vysoký obsah germania pak naznačil, že hrot byl ukován z meteoritu typu IAB a nízká koncentrace hliníku-26 napověděla, že vzorek pochází z nitra meteoritu, který měl hmotnost nejméně dvě tuny.

„Mezi těmito velkými meteority typu IAB z Evropy mají pouze tři chemické složení odpovídající hrotu šípu z Mörigenu: Bohumilický meteorit z jižních Čech, meteorit ze španělského Retuerte de Bullaque a vesmírný kámen z estonského Kaalijarvu,“ píší autoři studie.

Z těchto meteoritů pouze třetí dopadl na Zemi před výrobou zmíněného hrotu, zhruba 1500 let před naším letopočtem. To z něj dělá jasného kandidáta na zdroj hrotu šípu. Další dva meteority jsou mladší, bohumilický přistál na Zemi až v roce 1829.

Vzácnější než šafrán

Archeologické nálezy předmětů vyrobených z meteoritického železa jsou velmi vzácné, upozorňuje magazín Archeology. V celé Eurasii a Africe je známo pouze 55 takových artefaktů, které pocházejí z 22 různých nalezišť. Patří k nim například dýka egyptského faraona Tutanchamona.

Magazín Archeology informuje, že od 1. února 2024 do 21. dubna 2025 bude hrot šípu k vidění na výstavě „A pak přišel bronz!“ v Historickém muzeu v Bernu.